Ekologické zemědělství
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Jelikož k životu většiny ekofarem neodmyslitelně patří dotační politika státu, rozvedu v kapitole osmé více i tuto problematiku. Podotýkám, že v současné době existuje řada dotačních titulů, ke kterým se ekozemědělci mohou připojit. V rámci charakteristiky jednotlivých finančních zdrojů se však zmíním jen o těch, co jsou nejvíce využívány.
Celou tuto praktickou oblast uzavřu uvedením konkrétního příkladu hospodaření na ekofarmě – Farma Branná v kapitole deváté.
V závěru mé diplomové práce shrnu nejdůležitější skutečnosti vývoje právní úpravy v ČR. Poukážu na to, v čem spočívají brzdy dalšího rozvoje EZ a jakým způsobem by je dle mého názoru bylo možno překlenout, i s využitím zkušeností s EZ ze zahraničí. Proto též v závěru stručně vystihnu podstatu rakouského ekozemědělství.
Ekologické zemědělství ve své práci chápu jako širokospektrý jev, přičemž právní otázky tvoří jen jeden, i když velice podstatný dílek skládanky. Vždyť všeobecná vynutitelnost podmínek a zásad obsažených v právních normách je předpokladem pro jejich dodržování, a tím dosažení základního cíle právní úpravy - zajistit výrobu, zpracování a konečný prodej kvalitních výrobků za pomoci přírodě šetrných technologických postupů.
Pojem ekologického zemědělství
Pojem ekologického zemědělství lze definovat jako systém hospodaření, který používá pro životní prostředí šetrné způsoby k potlačování plevelů, škůdců a chorob, minimalizuje použití syntetických pesticidů a hnojiv, v chovu hospodářských zvířat klade důraz na pohodu zvířat, dbá na celkovou harmonii agroekosystému a jeho biologickou rozmanitost a upřednostňuje obnovitelné zdroje energie a recyklaci surovin.
Jde o velice pokrokový způsob hospodaření, který staví na filozofii holistického pojetí přírody. Příroda je zde jednotným celkem, má svou přirozenou vnitřní hodnotu. Člověk je součástí přírody stejně jako jiní živí tvorové. Proto by veškerá lidská činnost měla pramenit z přírodního řádu a ekologické rovnováhy. Člověk se nemůže zprostit své morální povinnosti a odpovědnosti přistupovat k zemědělskému hospodaření takovým způsobem, aby důsledky jeho činnosti citelně nenarušily harmonii přírody a životního prostředí. Hlavním smyslem tohoto pojetí je vytvořit systém trvalého charakteru, který by byl ekologicky vyvážený, chránil stálé přírodní zdroje, tzn. prostředí a zabraňoval vývoji směřujícímu k ekologickým katastrofám a k přenechávání dnešních ekologických problémů příštím generacím.
Rizika konvenčního hospodaření
Aby bylo možno lépe pochopit význam ekologického zemědělství jako takového, co bylo příčinou toho, že jak ve světě, tak i u nás roste tendence vytěsnit dosavadní způsob hospodaření a nahradit jej jinými postupy, je třeba se zmínit o charakteristikách konvenčního zemědělství a důsledcích intenzivního hospodaření.