Ekologické zemědělství

Prokázalo se však, že chemická ochrana nejen že nevyřeší snížení výskytu plevelů, ale její nekvalitní aplikace, které se není možné zcela vyhnout, poškozuje nejen pěstované kultury, ale i jiné složky ekosystému (půda, voda, zvěř, včely, atd.) Pesticidy mohou být také obrovským rizikem pro zdraví člověka. Největší nebezpečí představuje jejich vstřebávání ve formě potravin a pitné vody.

Konvenční zemědělství se snaží zajistit vyšší produkci zvyšováním vstupů materiálů a energií (závlahové vody, hnojiv, pesticidů, energie pro výrobu, moderní technologie pro výrobu hybridních osiv) a využíváním mechanizace. To s sebou přináší závislost na neobnovitelných zdrojích, na neustálých vstupech živin, což pak vede k větší zranitelnosti a nestabilitě trhu a zvyšování cen, z jiného pohledu pak neschopnost drobných zemědělců udržet se v konkurenčním prostředí s průmyslovým zemědělstvím, silnější vazbu rozvojových zemí světa na rozvinutějších.

Podle výše uvedeného lze stručně shrnout otázku konvenčního zemědělství tak, že intenzivní zemědělství není trvale udržitelné, neboť se mj. negativně podílí na degradaci půdy, vody, snížení biodiverzity, změnách ekologických procesů, na nichž je zemědělství závislé. A podle definice, kterou v roce 1993 vytvořila Organizace pro zemědělství a výživu FAO, trvale udržitelné zemědělství představuje systém chránící a zachovávající půdu, vodu, rostlinné a živočišné genové zdroje, systém nedegradující životní prostředí, systém, který musí být zvládnutelný, ekonomicky soběstačný a sociálně akceptovatelný2. Na základě toho lze uvést základní znaky a cíle trvale udržitelného zemědělství:

• minimální negativní vlivy na životní prostředí,

• chránit a obnovovat úrodnost půdy a její kvalitu, chránit půdu před erozí,

• využívat vodu takovým způsobem, aby zásoby kvalitní vody mohly být obnovovány a zároveň aby byly uspokojovány potřeby,

• spoléhat na zdroje uvnitř agroekosystému, omezovat vstupy, využívat koloběhu prvků, využívat ekologické znalosti

• chránit biologickou diverzitu jak v přírodním prostředí, tak ve využívané venkovské krajině

Tuto vizi se snaží nejdůkladněji naplňovat ekologické zemědělství. Ekologické zemědělství má více pozitivních účinků na ochranu přírodních prvků a na krajinu než zemědělství konvenční. Více respektuje ochranu přírody a krajiny. V jeho rámci je větší biodiverzita flóry a fauny, vyšší obsah organické hmoty v půdě, větší oživení půdy a vyšší biologická aktivita. Půda má také větší potenciál k ochraně před erozí. Při ekologickém způsobu hospodaření také nedochází ke kontaminaci podzemních vod pesticidními látkami, množství vyplavovaných dusičnanů je stejné nebo nižší. Kontaminace ovzduší pesticidy není v zásadě možná. Přebytek živin je v ekologicky hospodařících podnicích nižší a energetická účinnost pěstovaných kultur je mnohem vyšší než v konvenčním zemědělství. Ekologické zemědělství má taktéž příznivý vliv na zdraví a pohodu zvířat, tzv. WELFARE a kvalitu produktů.