Ekologické zemědělství
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Organické zemědělství „Howard – Balfour“
Tento systém vypracovali ve 30. a 40. letech 20. století Sir Albert Howard a Lady Eve Balfour. Je typický pro oblast Velké Británie, kde je znám pod označením „organic agriculture“, v Americe se pak rozšířil pod pojmem „organic farming“. Jeho krajní modifikací je tzv. setrvalé zemědělství „sustainable agriculture“. Tato metoda alternativního zemědělství se nevyznačuje nějakým zásadně odlišným přístupem. Základem je využívání plné přirozené úrodnosti půdy a její podpora. Definice v podstatě odpovídá dnešnímu pojetí ekologického zemědělství. Velký význam má zde podpora a rozvoj komplexu mykorrhizy, která disponuje stabilizační funkcí v ustáleném travním porostu. Tato metoda se zaměřuje zejména na pěstování trav a jetelovin. Orba probíhá pouze povrchově, organické hnojení se provádí kompostem a stimulace růstu se provádí řasovými extrakty a výtažky z bylin.
Organické zemědělství „Lemaire – Boucher“
Jde o směr, který vznikl ve Francii a své uplatnění získal i v Belgii a ve Švýcarsku. V literatuře někdy bývá zařazován a označován za systém biologického zemědělství. Odmítá všechny syntetické pesticidy a minerální hnojiva s tím, že tato porušují půdní rovnováhu, což vede k napadání rostlin chorobami a škůdci. Metoda zahrnuje polní produkci a chov hospodářských zvířat. Charakteristickým znakem je využití kompostů pro organické hnojení, leguminóz pro zelené hnojení a přípravku Calmagol (jde o speciální produkt z vápenitých útesotvorných mořských řas).
Biologické zemědělství Clauda Auberta
Biologické zemědělství je odnoží předchozí metody. Mateřskou zemí tohoto systému je taktéž Francie 50. let 20. století. Obsah této metody odpovídá obecné definici ekologického zemědělství. Stoupenci biologického zemědělství v rámci tohoto směru vytvořili společnost Nature et Progres, která se významně zasloužila o rozvoj alternativního zemědělství, zvláště pak tím, že iniciovala založení mezinárodní organizace IFOAM (v roce 1973 vydala první sešit Bulletinu IFOAM).
Makrobiotické zemědělství
Tato alternativa ekologického zemědělství byla založena Dr. Rudolfem Kraftem a praktikuje se na nekomerční bázi po celé Evropě. Doslovný překlad jejího názvu zní „dlouhoživotný“. Filozofie i praxe makrobiotiky pochází ze starého Orientu, učení Yin a Yang. Celostně pojímá hospodaření i život zemědělce a jeho rodiny. Vychází mj. z toho, že žena představuje rozpínavý, expandující element (E) a muž stahující, smršťující, kontraktační element (C). Všechny elementy světa se pak dělí na E a C a na makro (E) a mikroelementy (C). Makroelementy poskytují organismu energii, mikroelementy vytvářejí vnitřní organizaci organismu. Jednotlivé prvky jsou v organismu propojeny tzv. mosty života, bioelementy. Páry prvků vytvářejí jakýsi žebříček nebo jednotlivé stupně. Vita-radiace, která je kosmického původu, na ně působí, a to nepravidelně. Dochází tím k rozechvění, vibraci celé soustavy. Podobné vibrace soustavy vyvolávají i složité chemické látky, jako pesticidy, syntetická hnojiva, aj. Na základě toho se vypracovává kalendář dnů intenzívní vibrace, který se shoduje s průběhem fází měsíce. Dny intenzívní vibrace nejsou příhodné pro setí nebo sázení.