Ekologické zemědělství
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Zemědělství mazdaznan
Praktikuje se na nekomerční bázi v Německu a jinde. Propagátorem této varianty je Dr. O. Z. Hanich. Vychází z učení perského náboženského učence Zarathuštry tradovaného v 7. až 6. století před Kristem a tzv. zaroastrismu, což je nábožensko-sociální soustava dobra a zla. Každý má plnou svobodu volby mezi dobrem a zlem. Zarathuštra preferoval a zdůrazňoval usedlý způsob života, vztah k půdě, jejímu obdělávání a zavlažování a chov dobytka. Vytváří se celý soubor činností a chování člověka, životních zvyků a stravování (laktovegetariánská strava) v souladu s Věčnou myšlenkou.
Veganické zemědělství
Tato varianta jde ruku v ruce s vegetariánským a zvláště pak s veganským způsobem života. Uplatnění našla převážně ve Velké Británii, částečně také v Evropě, USA a Kanadě. Nemá teoretický základ. Představuje tedy výlučně zahradnickou a zelinářskou produkci. Vyznavači toho způsobu hospodaření odmítají orbu a hnojení půdy organickými hnojivy zvířecího původu. Tvrdí, že důsledným dodržováním tohoto, dojde ke zlepšení struktury půdy a vymizení plevele, omezí se choroby a napadení škůdci.
Alternatívní ekologické zemědělství
Jde o blíže nespecifikovanou variantu, rychle se šířící formu ekologického zemědělství, ve které lze najít prvky ze všech předchozích variant a ke které se také hlásí zemědělci nezahrnující se pod žádnou z výše uvedenýchx.
Vznik a vývoj ekologického zemědělství a současnost ve světě i u nás
Ekologické zemědělství ve světě a EU
Základní tendence vedoucí ke vzniku ekologického zemědělství již byly částečně nastíněny5. Přechod na nový způsob hospodaření v té které oblasti, jeho další vývoj a následná podoba také úzce souvisí s prosazením dané „větve“ ekologického zemědělství, přičemž každá z alternativ se snaží nalézt řešení na existující socio-ekonomické problémy. Nutnost a potřeba jejich řešení poprvé vyvstala v polovině 19. století a na přelomu 20. století. Tehdy totiž započal proces rychlé industrializace a urbanizace nevyhnutelně s sebou nesoucí negativní zásahy do životních podmínek obyvatelstva. Lidé se začali vracet zpět k přírodnímu způsobu života. Zemědělství, které přednostně znamenalo určitou samostatnost a nezávislost, však v důsledku hospodářské krize a s tím spojených ekonomických a provozních problémů (nízká hladina cen zemědělských výrobku a vysoké ceny strojů, průmyslových hnojiv a dalších vstupů), tento svůj post ztrácí. Selský způsob života doznává nemálo změn směrem k industrializaci a krajové tradice se vytrácí.
První desetiletí 20. století v souvislosti se zjištěním existence poškození půdy a její úrodnosti vlivem silné intenzifikace, přispěla k tomu, že se hledají tradiční a ověřené metody hospodaření, např. kompostování, omezení zásahů do půdy s cílem výživy edafonu (rostlinné a živočišné složky v půdě), atd. Jiným problém odhalený v té době byl zvýšený výskyt patogenních organismů a snížení kvality potravin. Dochází také ke změně výživových zvyklostí a změnám ve výrobě potravin.