Ekologické zemědělství

Jesenický bioregion zabírá geomorfologické celky Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, Rychlebské Hory a část Zlatohorské vrchoviny. Horská obec Branná, kde má farma své sídlo a převážnou část budov pro ustájení zvířat, leží právě na rozhraní pohoří Rychlebských Hor a Hrubého Jeseníku. Přirozená lesní vegetace v tomto bioregionu byla zčásti nahrazena nepůvodními kulturami, zčásti změněna na louky, pastviny a ornou půdu. Zastoupeny jsou zde vegetační stupně od 4. bukového do 8. subalpínského. Lesy tu dnes tvoří rozsáhlé smrkové monokultury. Reliéf má charakter členité hornatiny s výškovou členitostí 450 – 600 m. Katastrální území obce Branná tvoří oblast s nejnižší nadmořskou výškou 650 m.n.m. Nejvyšší bodem je vrchol Šeráku ( 1 131 m.n.m.). Farma se však rozprostírá jen do nadmořské výšky 850 m.n.m. Roční průměrná teplota zde činí 4 ºC a roční průměrné množství srážek je 1 150 mm. Bonita půdy začíná číslem 8 a 9 a jde o území s krátkou vegetační dobou.

Celá oblast mikroregionu Jeseníky byla již od minulosti značně zemědělsky využívána. Již v 19. století vlivem rozvoji průmyslu, dopravy a spojů a s tím související potřeby rostlinných výrobků, bylo toto území intenzivně obhospodařováno a dostatkem kvalitních rostlinných produktů se zvýšily i počty a užitkovost hospodářských zvířat. Intenzifikační procesy se zvýšily po druhé světové válce, kdy došlo ke zvětšení ploch orné půdy ( až na 70% zemědělské půdy). V roce 2000 se již podíl orné půdy na zemědělské půdě v regionu pohyboval kolem 50%, z čehož vyplývá značný nárůst trvalých travních porostů určených k chovu skotu. Přesto je však průměrné zatížení dobytčími jednotkami v tomto území nízké – kolem 0, 3 – 0, 2 VDJ/ha zemědělské půdy.

Z hlediska vývoje ekologického hospodaření v dané oblasti, která dnes svým rozsahem ekologického zemědělství patří k nejvýznamnějším v ČR, je třeba zdůraznit, že již na přelomu 80. a 90. let minulého století zde vzniklo hnutí alternativního zemědělství. V počátcích EZ ( 1989 – 1993) se jednalo zejména o smíšené ekofarmy s rostlinnou i živočišnou produkcí s pěstováním ovoce, zeleniny, vlastním prodejem a snahami o drobné zpracování. Větší rozvoj však v následujícím desetiletí zaznamenaly podniky s extenzivnějšími formami hospodaření, které nepotřebovaly v průběhu konverze uskutečnit rozsáhlé změny. V současné době převážnou část podniků představují velké farmy s průměrnou výměrou kolem 500 ha, situované v hornatější části mikroregionu a hospodařící na trvalých travních porostech s chovem hovězího dobytka bez tržní produkce mléka. Většina těchto podniků je sdružena ve svazu PRO – BIO ( platí to i pro Farmu Branná), v němž tvoří samostatnou regionální skupinu PRO – BIO – regionální centrum Jeseníky.