Ekologické zemědělství
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
V produkci mléka, kde by měly být základem dojnice plemene Brown Swiss a České Strakaté, se farma připravuje na přestavbu dojírny, neboť ta dosavadní nesplňuje všechny podmínky pro EZ a produkci bio mléka. Základem by měl být automatický počítačem řízený dojící robot. Tento robot by měl zvýšit produkci mléka až o 10%, počet dojení by měl totiž stoupnout na 3 – 4/den, zároveň usnadní a ušetří práci, čímž bude možné nakoupit více krav, které znamenají vyšší příjmy. To vše však nastane za předpokladu, že bude i nadále existovat dostatečný odbyt mléka.
Farma se nejen svou produkční činností podílí na rozvoji EZ v dané oblasti. Uvědomění o významu tohoto alternativního způsobu hospodaření a tím i bioproduktech a biopotravin podporuje spoluprací s různými ekologickými spolky, jako je např. Hnutí Duha, Olomouc. Na farmě se uskutečňují exkurze spojené nejen s prohlídkou budov a zvířat, ale i poutavým povídáním o kraji, životním stylu a vůbec všech dalších souvislostech. Majitelé Farmy Branná také provozují ubytovací činnost v malém penzionu, kde poznatky ze své práce ve směru k turistům taktéž kladně zúročují.
Pozitivem pro další vývoj farmy je i skutečnost, že už dnes mají majitelé farmy svého následovatele, který hodlá na farmě pokračovat v jejich dosavadní činnosti – svého syna. S vědomím, že farma jednou neskončí v cizích rukou a život na farmě se tak bude moci i nadále v duchu ekologického hospodaření rozvíjet, se možná i právě proto daří farmě úspěšně „přežívat“.
Závěr
Fenomén ekologického zemědělství dnes již není ničím novým a neznámým, a to jak ve světě, Evropě, tak i u nás. Ekologické zemědělství, v minulosti i nyní propagované různými směry pod jmény „organicko-biologické“, „makrobiotické“, „veganické“a další, vzniklo ve snaze řešit do té doby opomíjené problémy způsobené vlivy zprůmyslněné zemědělské výroby. Ekologické zemědělství reprezentuje takový způsob hospodaření, který zohledňuje úrodnostní vlastnosti půdy, dbá na přirozené podmínky života zvířat a je šetrné ke krajině jako takové. Chápání vzájemných vazeb celého agrosystému je mu vlastní.
Základní podmínky nového systému hospodaření v jednotlivých směrech byly postupně vtěleny do soukromých norem – směrnic, které měly vypracovány jak systém kontroly a certifikace, tak i možnost použít svazovou ochrannou známku k označování produkce. Zásadní význam pro další rozvoj měla činnost mezinárodní organizace IFOAM – formulace prvních nadnárodních směrnic Basic Standards, která přispěla nejen k následnému odbornému uznání EZ jako takového, ale i oficiálnímu uznání v EU v podobě přijetí první zákonné normy - nařízení Rady ( EHS) č. 2092/91, která se stala podkladem pro právní úpravu této oblasti v jednotlivých členských zemí EU. Zřetelným důsledkem přijetí Nařízení bylo faktické setření rozdílů mezi jednotlivými metodami EZ. V hierarchii norem v EZ tedy národní zákony představují přísnější úpravu respektující Nařízení i Basic Standards a směrnice jednotlivých svazů úpravu nejspecializovanější. Hlavní odlišnost Nařízení a mírně přísnějších Basic Standards od jednotlivých svazových směrnic je spatřována v možnosti souběhu konvenčního a ekologického podniku, které směrnice zásadně neumožňují.