Ekologické zemědělství

Zmíněných 10% plochy ekologicky obhospodařované zůstane v nedohlednu, pokud se výše zmíněné nedostatky, stejně tak jako hrozby pro rozvoj ekologického zemědělství, jak je podává Akční plán ČR a které stále platí, nepodaří alespoň z části odbourat. Přitom má ČR v této oblasti velké možnosti a ohromný potenciál. Pomoci k oněm 10% nám nemálo mohou příklady ekologického hospodaření v západoevropských zemích, např. Rakousko.

Rakousko je zemí, která je v rámci EU jednou z vedoucích zemí, co se týče EZ. Každý desátý zemědělec zde hospodaří ekologicky, podíl půdy v EZ již dosáhl 13, 5%. Je sice pravdou, že EZ má v Rakousku už dlouhou tradici – první farmy, propagující nový životní styl hospodařily v duchu přírodě šetrného zemědělství už v roce 1927 a bylo to právě v Rakousku, kde vznikla v roce 1985 první národní zákonná norma o EZ, ale díky ČR blízkým zeměpisným podmínkám Rakousko jako vzor může být pro nás vhodnou zemí. Trvalé travní porosty však nepřesahují ani tam 80%.

K rozvoji EZ v Rakousku v 90. letech 20. století přispěly národní finanční podpory, zavedení agro-environmentálního programu v 1995 ( OePUL) a příhodné podmínky pro konverzi na travnatých porostech. V rámci OePUL ekologické zemědělství představuje nejvyšší úroveň. Na jeho podporu z něj rakouští ekozemědělci získávají daleko vyšší dotace než farmáři u nás ( až 86 milionů EUR v roce 2003), i když je postaven na podobných principech jako naše AEO opatření v rámci HRDP.

Po překonání problému s odbytem biopotravin se od roku 2001 rozrůstá ekologické hospodaření na orné půdě. Ekofarmy jsou sice v porovnání s našimi velikostně menší, za to se však vyznačují pestrostí a tradičně též přímým prodejem. Rakousko se vyznačuje takovou produkcí v EZ, která mu umožňuje ve větším měřítku se uplatnit i na zahraničních trzích ( český trh s biopotravinami je zásobován právě zbožím z Rakouska a Německa). Na domácím trhu s potravinami se biopotraviny podílí 4% a cílem je toto číslo do roku 2008 ještě zdvojnásobit.

V Rakousku je trh s biopotravinami vysoce funkční. Příčin je mnoho. Kromě dostatečných dotací, je bioprodukce podporována vyššími výkupními cenami všech výrobků, prodávat lze i přes řadu svazů ( více jak 10), které jsou dnes stmeleny v jednu významnou organizaci - BIO AUSTRIA ( jednou z jejich činností je podpora odbytu biovýrobků svých členů, což u nás PRO – BIO zatím nezajišťuje). Důležitou roli v úspěchu rakouských biopotravin hraje též dobrá úroveň propagace. Už od roku 1994 velké obchodní potravinové řetězce založily kampaň na podporu zvýšení poptávky po biopotravinách. I dnes mají biopotraviny ve všech médiích a též na billboardech v Rakousku své místo.

K rozvoji rakouského EZ přispívá též řada výzkumných ústavů, které působí jak na univerzitní, národní, tak i soukromé ( nevládní) úrovni. Svou pobočku má ve Vídni i švýcarská výzkumná organizace FiBL. U nás na nevládní úrovni krátce existuje pouze Bioinstitut, o.p.s., a to na půdě Univerzity Palackého v Olomouci. V oblasti školství v Rakousku dokonce existují střední školy specializované na EZ.