Management

Vnitřní struktura organizace – rozdělení oblastí zodpovědnosti v nejvyšším managementu je u různých typů firem rozdílné, protože každá má jiné priority a potřeby; rozdělení můžeme provést podle:

1. úseků – organizační jednotky jsou rozděleny podle činností, kterými se ve firmě zabývají (například na úseky – výrobní, obchodní, ekonomický, personální nebo technický)

2. výrobků – používá se ve firmách, které se zabývají výrobou několika typů výrobků a pro svou práci považují za nejdůležitější dokonalou znalost každého z nich (například rozdělení firmy na výrobu osobních automobilů, nákladních automobilů a motocyklů)

3. regionů – využívá se například u firem, které působí v různých regionech a pro svou práci považují za nejdůležitější znalost specifik lokálních trhů (například vytvoří tři pobočky – Česká republika, Slovensko a Německo)

4. typy zákazníků – základní organizační jednotky jsou sestaveny podle specifických potřeb jednotlivých skupin klientů (například u bankovnictví jsou skupinami klientů – FO, střední a velké firmy

Neformální organizační struktura – v každé firmě je oficiálně stanovena formální organizační struktura, kde je autorita nadřízeného ustanovena v organizačním řádu; na úspěch většiny firem mají velký vliv i vzájemné vztahy mezi zaměstnanci; během pracovního života vznikají neformální skupiny, které v různé míře ovlivňují chod celé organizace; postupně tedy vzniká neformální organizační struktura, kde k sobě mají blízko určité zájmové skupiny, např. kuřáci nebo „kafaři“; i zde se tvoří určitá hierarchie a vznikají neformální autority; tyto skupiny mohou být pro firmu velkým přínosem, mohou ale také působit velké problémy, jestliže nesouhlasí s postupem nadřízených

VEDENÍ A MOTIVOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ

• základní podmínkou pro úspěšné fungování firmy je kvalitní a spokojený zaměstnanec

• každý manažer provádí výběr zaměstnanců do svého oddělení a ty potom vede a motivuje k práci

• výběrem zaměstnanců se zabývá personalistika

• vedení je proces, při kterém manažer ovlivňuje zaměstnance, aby byly dosaženy cíle dané plánem

• motivování je proces, kdy se manažer snaží, aby při plnění těchto cílů byly co nejvíce uspokojovány potřeby zaměstnanců

Motivování zaměstnanců – pro správnou motivaci je nezbytné znát potřeby svých zaměstnanců; základem pro jejich pochopení je pyramida potřeb (Maslowa pyramida potřeb); z pyramidy je vidět, že vyšší úrovně potřeb nelze uspokojit pouze penězi, a proto by manažer měl umět posoudit úroveň potřeb svých podřízených a využít je k jejich motivování

• pozitivní motivace – vytváří příznivý postoj k úkolům, dává pocit dobře vykonané práce; může jít o udělení odměny; většinou je účinnější než motivace negativní

• negativní motivace – spočívá především v hrozbách a trestech; vyskytuje se častěji u prací netvůrčích, monotónních a u zaměstnanců s nepříliš dobrým vztahem k práci