Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Česká literatura po roce 1945 - charakteristika období

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (118.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

- opět emigrace (Škvorecký, Tigrid, Kundera aj.)

- roku 1972 v čele svazu spisovatelů Jan Kozák - opět dovolen jen soc. real., téměř všechno z 60. let odsouzeno jako revizionistické a kontrarevoluční

Charta 77 – prohlášení, požadavek, aby soudobý režim dodržoval vlastní zákony, kterými se zavázal respektovat Listinu základních lidských práv a svobod; první mluvčí V.Havel, filozof Jan Patočka, signatáři Charty stíháni, vězněni; zorganizována tzv. Anticharta – reakce na Chartu, umělci sezváni, nuceni podepsat odmítnutí Charty.

Literatura už by se ale nedala zredukovat na jediný proud jako po roce 1948; rozvíjí se ve 3 proudech:

a) oficiální – odpovídající vládnoucímu režimu; vedle zprofanovaných autorů občas i ti vynikající (Fuks, Pavel, Körner, Hrabal, Páral)

b) exilový – vydáváno v cizině, tam exilová nakladatelství založená českými emigranty: v Torontu 1971 Sixty – Eight Publishers – založili manželé Josef Škvorecký a Zdena Salivarová; další v Londýně, Kolíně nad Rýnem, Mnichově, Curychu; exilové časopisy: např. Tigrid - Svědectví v Paříži

c) samizdatový – vzniká doma, šíří se v opisech; samizdatové edice: např. Petlice (1972) - založil Ludvík Vaculík; samizdatové časopisy: Vokno (1979) - časopis undergroundu, Revolver revue (1985). Samizdaty mnohdy vyšly i v exilu, tyto dva proudy omezeny jen na úzký okruh čtenářů, nebylo jednoduché se k nim dostat a také to bylo nebezpečné. Všechny tři proudy se ovlivňují, nakonec po r. 1989 splývají.

5. období – po roce 1989

- obnovení plurality v literatuře, spousta tendencí, chaos, zpočátku až exploze ve vydávání knih, vznik různých nakladatelství, několik nových tváří v literatuře

21. Česká poezie od roku 1945 do současnosti

- zpočátku poezie reagující na osvobození, konec války (Holan, Halas, Seifert,…), také básně psané za okupace a války (Josef Čapek - Básně z koncentračního tábora, dále deníkové záznamy Psáno do mraků), objevují se i nové obavy z budoucnosti (např. katoličtí básníci – všímají si nástupu levicových sil → obava z duchovní záhuby, Hrubín – obava z atomové hrozby, Halas – obava z totality)

Starší generace básníků – Holan, Seifert, Halas, Nezval, Hrubín

Vladimír Holan (1905 – 80)

- reakce na osvobození - sbírky:

Dík Sovětskému svazu – i v době oslav osvobození Holanova poezie stále umělecky nadprůměrná

Panychida (=smuteční obřad, tryzna) – filozofická polemika básníka s Bohem, s jeho netečností k válečným hrůzám

Rudoarmejci – čít 4 str 82 - 18 portrétů prostých řadových ruských vojáků; humanistický ráz, o obyčejných lidech, ne o hrdinech; líčí vždy nějakou drobnou událost, příběh nebo jen detail, útržky rozhovorů, gesta - vše přirozené, bezprostřední; tyto verš nejsou těžko přístupné (jak je pro Holana příznačné), výraz prostý, věcný, verš prozaizovaný; ale působivost, přesvědčivost, hloubka jsou jako vždy zachovány.

Témata, do kterých materiál patří