Česká literatura po roce 1945 - charakteristika období

- narozen v Praze, dětství a mládí v Lešanech v Posázaví, tam se často ve své tvorbě vrací.

30. léta – Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě, Země po polednách – citové, něžné, melodické verše, bohatá metaforika, hledání jistot uprostřed chaosu

40. léta – okupace – Včelí plást, Cikády, Země sudička, Mávnutí křídel - opět intimní lyrika, válka jen zesílila vztah k rodné zemi, k tradicím, zdůrazňuje hodnoty rodinného života

od r. 1945 -

Jobova noc – čít 4 str.96 - rozsáhlá báseň (poema); lyricko-epické prvky; Hrubínova „těžká hodina“, znamená dramatický svár, přerod; Job představuje básníka starého světa, autor ho chce v sobě překonat, stát se básníkem nové země; ve skladbě obraz české země, sice těžce zkoušené, ale krásné, vítězné; komponované jako hudební skladba, 5 zpěvů, opakování motivů jako refrén, melodické, hodně obrazné

Hirošima – čít 4 str.97 - rozsáhlá lyricko-epická poema s tématem atomové smrti, stala se něčím trvale přítomným v našem životě; skladba varovná, plná úzkosti z nového ohrožení a nejistoty; ve stejném okamžiku sledujeme nejvšednější věci z pražského předměstí i děsivý záblesk hirošimské tragédie; využívá paralely, prolínání jakoby filmových záběrů, střihů; záměrný odklon od melodičnosti, metaforičnosti; soudobá kritika dílo zavrhla pro pesimismus a tragičnost (doba oficiálního optimismu); doporučili mu, aby si vybral, zda chce budovat socialismus nebo vyjadřovat smutek pro imperialisty.

Do pol. 50. let 7 let odmlka - psal pro děti, ale „do šuplíku“, vychází až později, vynikající verše i zveršované pohádky, patří ke skvostům naší literatury, podobně jako Sládek v 19. stol. Hrubín ve 20. stol. uměl asi nejlépe promlouvat k dětem, uměl si zachovat dětskou duši po celý život, psal i svým dětem, např.: Říkejte si se mnou, Špalíček veršů a pohádek, Ladův veselý přírodopis aj.

Od pol. 50. let:

Můj zpěv – čít 4 str.98 - sbírka hymnických chvalozpěvů života, překonání úzkosti, nová naděje a víra v život; např. báseň: Zpěv lásky k životu – inspirace krása jihočeské krajiny

Proměna – čít 4 str. 99 - poema, navazuje na Hirošimu; opět takové téma; založeno na konfrontaci 2 dějových pásem, první je obraz klidné letní neděle u vody, lidé ale čtou novinovou zprávu o nových zkouškách atomové bomby; druhým pásmem je báje o Daidalovi a Ikarovi, má funkci varovného podobenství, vynikající lidský výtvor se stane nástrojem katastrofy, pokud se dostane do nezodpovědných rukou, je podceněno nebezpečí, riziko (jako u Ikara)

60. léta – období životních bilancí:

Romance pro křídlovku – čít 4 str. 100 - poema (zfilmováno, Vávra v 60. letech, Hanzlík, Cigánová), ukázka slovesného mistrovství, má literární půvab, kouzlo; příběh první lásky; František v jednom momentu poprvé poznává lásku i smrt, ukazuje se rozporuplný vnitřní svět mladého člověka; složitá kompozice, ne chronologicky; minulost, přítomnost i budoucnost se stále střetají, začíná bilancováním – důležitý prožitek z minulosti, který formoval jeho osobnost – seznámil se s Terinou od kolotoče, ve stejné chvíli, kdy domluveni, že spolu utečou, umírá Františkův dědeček → postaven před volbu: dodržet slovo dané Terině nebo poskytnout poslední službu dědečkovi, volí to druhé.