České a světové drama v 1. polovině 20. století

Hry psané v exilu ve 30.letech a za války:

Matka Kuráž a její děti – má také literární předlohu – německý barokní příběh Poběhlice od Grimmelshausena. O markytánce, která chce před hrůzami třicetileté války uchránit své 3 děti, přesto jedno po druhém postupně ztrácí. Jejich putování je jakoby cesta v bludném kruhu. Matka dál i sama táhne svůj vůz se zbožím (tj. životní úděl), neboť i na válce se dá vydělat. Typický příklad epického divadla – songy, komentáře vypravěče, oslovování hlediště aj. Tím vším vyjádřena nesmyslnost válek, matka Kuráž si to sice neuvědomuje, ale má si to uvědomit divák. (V českém překladu užita obecná čeština.)

Strach a bída Třetí říše – dokumentární ráz, o předválečném nacistickém Německu

Zadržitelný vzestup Artura Uie – satirická groteska, paroduje Hitlerovu cestu k moci.

Hry od r. 1945:

Kavkazský křídový kruh – 2 příběhy střídavě vyprávěny a předváděny + komentovány. Jádrem je spor 2 žen o dítě (téma známé už z bible), i zde ho rozřeší moudrý soudce. Zkouška s křídovým kruhem (dítě stojí uvnitř), ženy se o ně přetahují, pravá matka dítě včas pustí.

Pan Puntila – komedie o muži 2 tváří, ve stavu opilosti bodrý (veselý), ve stavu střízlivosti je nelítostný podnikatel.

Luigi Pirandello – italský dramatik, Nobelova cena, ve svých hrách uplatňoval relativistickou filozofii. Časté téma je ztráta pochopení a dorozumění mezi lidmi (není možné se dorozumět). Stal se tak předchůdcem absurdního dramatu. Hry:

Každý má svou pravdu

Šest postav hledá autora – novátorská, uplatňuje princip divadla na divadle. 6 postav přeruší divadelní zkoušku a hledá svého autora, který je vytvořil a pak se o ně přestal zajímat. Postavy vyprávějí divadelníkům svůj příběh, a protože je neuspokojují výkony herců, samy inscenují svá dramata, jsou tak nuceny na jevišti znovu prožít to, co odvyprávěly.

Federico García Lorca - španělský dramatik, v díle spojuje avantgardní postupy s tradičními prvky španělské lidové kultury. Spojuje symbolické a realistické prvky. Tragédie:

Krvavá svatba – obraz folklorní slavnosti i tragédie jedné venkovské svatby. Nevěsta opouští ženicha a následuje muže, kterého miluje, bez ohledu na neúprosný zákon morálky a cti. Přichází pomsta ženicha i svatebčanů. Ženich i milenec zahynou. Vyznění příběhu: Milostná vášeň má obrovskou sílu, ale naráží na společenské normy. Proto neřešitelná situace, tragika.

Dům doni Bernardy – téma kruté matky doni Bernardy; potlačení milostného citu a sexu, vede k tragédii celé rodiny.

Eugen Gladstone O’Neill – Nobelova cena, americký dramatik irského původu. Spojuje kritičnost, etičnost, morální otázky s prvky modernismu (např. užívá vnitřní monolog). Smutek sluší Elektře – parafráze antické tragédie