České a světové drama v 1. polovině 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Výsledky toho všeho, kampaně i teroru, se dostavily záhy: Ve volbách r. 1932 se NSDAP stala nejsilnější stranou (40%), za ní soc. dem., KS. V lednu 1933 prezident Paul von Hindenburg jmenoval Hitlera říšským kancléřem (to bylo velké vítězství).
Hitlerova vláda hned od počátku směřovala k likvidaci demokracie a k nastolení totality:
16. února 1933 nacisté sami založili požár říšského sněmu v Berlíně, aby z něj mohli obvinit své politické protivníky. Na podzim 1933 (září-prosinec) se konal tzv. lipský proces, ve kterém nacisté vydávali požár za mezinárodní komunistické spiknutí, obžalovali 3 bulharské komunisty a nizozemského anarchistu, avšak obrátilo se to proti nim, morálně prohráli, při procesu odhaleno, že požár připravil Göring s příslušníky SA (na to vtipy). Nizozemec zneužitý nacisty odsouzen, popraven, ostatní osvobozeni. Nacistům záleželo na tom, co si bude myslet demokratický svět (při procesu novináři), ale ještě nedokázali takový proces zinscenovat tak, jak to už tehdy uměli bolševici.
Přesto požár posloužil jako záminka k legalizaci teroru proti politickým odpůrcům (bylo vydáno tzv. zvláštní opatření proti velezradě), k omezení občanských práv a svobod a k upevnění nacistické diktatury. Byly zakázány všechny politické strany kromě NSDAP, omezena moc parlamentu, vláda sama může vydávat ústavní zákony!, zlikvidovány odbory, nastala „očista politického a kulturního života“ – masové pronásledování demokratů, komunistů, Židů, cizinců, umělců apod., zatýkáni, vězněni, deportováni do koncentračních táborů (vznikaly už od března 1933, např. Dachau), odcházeli do emigrace.
„Očista“ i ve vlastních řadách – 30. 6. 1934 „noc dlouhých nožů“ – na Hitlerův rozkaz oddíly SS zlikvidovaly vedení a 1000 členů SA, od té doby elitní oddíly SS největší mocenskou silou, ovládají i státní tajnou policii gestapo a bezpečnostní(zpravodaj.)službu SD
Roku 1934 (po smrti Hindenburga) se Hitler postavil do čela státu jako „vůdce (Führer) a říšský kancléř“. K jeho nejbližším spolupracovníkům patřili nejvyšší představitelé NSDAP: H. Himmler, R. Hess, M. Bormann, J. Goebbels, H. Göring aj. Německo se stalo klasickým typem totalitního státu; užívalo označení „třetí říše“ – po 2 předcházejících, SŘŘNN a německém císařství 1871-1918, tato měla být věčná.
Nacistická hospodářská politika - zavedeno řízené hospodářství, zaměřeno na znovuvyzbrojení, budování moderní útočné armády, příprava na válku, kromě zbrojní výroby i rozsáhlé veřejné stavby, např. dálnice přispěly k tomu, že téměř vymizela nezaměstnanost a vzrostla životní úroveň.
Propaganda a převýchova národa v duchu nacistické ideologie – ta díky tomu pronikla do všech oblastí života, mladí lidé povinně organizováni v Hitlerjugend (Hitlerova mládež),