České a světové drama v 1. polovině 20. století

Husa na provázku – avantgardní drama, 6 parodických filmových libret – humor, satira, groteska, bohatá fantazie; název převzalo brněnské Divadlo Husa na provázku.

Rudolf Těsnohlídek (1882-1928 sebevražda) – prozaik, básník, novinář (např. v Lidových novinách), nebyl sice dramatik, ale jeho povídka Liška Bystrouška – humorné vyprávění o zvířecích i lidských osudech, které vyznívá jako oslava svobodného života a ukazuje autorovu důvěrnou znalost přírody – byla zhudebněna L. Janáčkem a jako opera Příběhy lišky Bystroušky úspěšně uváděna v brněnské divadle. (O Těsnohlídkovi i Mahenovi + z exkurze na hřbitově)

2. Avantgardní divadla (protějšek kamenných) ve 20. a 30. letech

Tvůrci avantgardních dramat:

Vančura, Nezval – Milenci z kiosku, , Schovávaná na schodech, Manon Lescaut (viz u něj)

Od r. 1925 sdruženi v Devětsilu. R. 1926 založili Osvobozené divadlo – hráli tyto autory: Apollinaire, Alfréd Jarry (Král Ubu), Cocteau…

Režie – Jindřich Honzl, Jiří Frejka

Od r. 1927 autorská a herecká dvojice Jiří Voskovec (1905-1981) a Jan Werich (1905-1980). Od r. 1929 džezový skladatel Jaroslav Ježek (1906-1942 USA).

Osvobozené divadlo – V+W vytvořili autorský typ divadla (důležitou roli mají autoři - herci), divadlo tvůrčí, vede dialog s divákem, rozvíjí improvizované herectví, V+W zpřetrhali divadelní konvence, spojují zdánlivě nespojitelné, jejich klaunství vyniká schopností dělat si legraci ze všeho, parodovat, zesměšňovat, dělat hlouposti, blbosti, a to vše s mírou vkusu a inteligence a notnou dávkou odvahy (zejména u politické satiry); přitom lze sledovat vývoj od dadaistického humoru a revuální parodie k politické a společenské satiře:

20. léta - 1. představení Vest pocket revue (Malá kapesní revue)

Revue – žánr založený na uvolněné stavbě: sled dramatických, hudebních a tanečních čísel, smích nad nesmyslem (vliv dada), nevázané veselí, studentská recese, bezpředmětná, čirá komika, situační a jazyková, hra se slovy, komické novotvary (napnelismus, cukatura), studentský slang. Novinka: zčásti improvizované dialogy V+W na předscéně – forbíně (před oponou), i těm dialogům říkáme předscény neboli forbíny – když se mění scéna, V+W na chvíli „vystoupí“ ze hry; forbíny vznikly náhodou (při technickém problému s dekorací).

30. léta – přechod k politické a společenské satiře (rostoucí nebezpečí fašismu), myšlenkově závažnější a drsnější, stále revue, ale promyšlený, pevný a vyvážený tvar, v rámci slovní komiky analogie s historickými a literárními souvislostmi (často právě u jmen postav), předscény – reagují na aktuální politické a kulturní události, vysoce intelektuální, V+W se ale tváří naivně či hloupě, ve všech hrách reprezentují lidový živel, v roli lidových kumpánů komentují nešvary, nesrovnalosti a nehumánnost světa. Osvobozené divadlo navázalo na comedii dell arte, americké filmové grotesky – komiku Laurela a Hardyho, Ch. Chaplina. J.V. – typ intelektuální, J.W. – typ komediální, živelný.