Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




České a světové drama v 1. polovině 20. století

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (94 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Osel a stín (1933, hned po požáru říšského sněmu v únoru 1933, německé velvyslanectví protestovalo proti uvedení této hry) – varování před fašismem, ukázka z čeho a jak se takové režimy mohou zrodit. Hra ukazuje, jak mohou vznikat diktátorské režimy, jak ti, kteří chtějí získat moc, zneužívají lid a nějaké ideály, které se jim hodí - potřebují totiž něco, pro co (ve jménu čeho) získávají a fanatizují davy, něco, za co lze bojovat, něco, pro co lze nenávidět a pronásledovat, potírat ty druhé.

Spor o stín, který vrhá osel, přeroste v absurdní proces s politickým pozadím.

Inspirováno příběhem – anekdotou řeckého satirika Lukiána (bajka Osel a stín už také u Ezopa). Lukiános (2.stol.) praví, že jakýsi dramatik napsal o tom příběhu komedii, které „se Abdérští velmi nasmáli, aniž se tím však změnili.“ Dějištěm je starořecké město Abdéra, které v antické tradici nabylo pověsti Kocourkova (Kocourkov = smyšlená obec se směšně podivínskými nebo zaostalými, šosáckými, tj. maloměšťáckými, hloupými obyvateli; u V + W Kocourkov pojat jako zhuštěná karikatura naší planety a jejího obyvatelstva). V Abdéře si volí soudce podle tří předností: spravedlnost, poctivost a krásný hlas. Jelikož jsou málokdy tyto přednosti pohromadě, spokojí se občané pouze s „nejdůležitějším“ – tj. krásný hlas. V+W si z původní anekdoty vzali jen princip, děj a postavy, které zapadají do antiky i do současnosti, vytvořili sami:

Odehrává se v Abdéře po válce za časů krize (tj. vymezeno situací, ne časově).

V+W chtěli (jak napsali v úvodu) ukázat nejdůležitější typy, zjevy, situace, myšlenky. Těmi jevy jsou: „nebezpečná obratnost, nelidská bezohlednost, a přesto naprostá bezradnost racionalistické civilizace, slabošská slepota a zrádná zbabělost pseudosocialismu a zdravá živelnost skutečného lidu“. Dále za úvodem Hlavní postavy (přečíst si).

Prolog: bůh Dionýsos jako vynálezce divadla uvádí svou hru, kterou chce dokázat, že lidé jsou pořád stejní a stejně hloupí. On sám je veselý a moudrý díky svému humoru, díky tomu, že se umí všemu smát, i tehdy, když ostatní zvážní natolik, že začnou páchat nesmysly. V tom jej jeho božská síla. Umí básnit v hexametrech (elegické distichon) i vykřikovat jako jarmareční šarlatán, komediant. Proto také si ve hře zahraje dvě role (umělce bez talentu a lékaře bez znalostí)

Deset obrazů o lidech a pro lidi:

Obraz 1. Hořejších deset tisíc Abdérských uvidíme hlavní postavy a život smetánky: Hippodromos – idealista, miláček lidu, díky umění řečnit, ale je to slaboch s pocitem méněcennosti, což se snaží zakrýt právě hlučným, ohnivým řečněním. Sňatkem se dostal do smetánky, ale ostře vystupuje proti Kontokorentovi, chce ho odstranit i jeho systém, civilizaci.

Hekatomba – jeho žena, elegantní dáma, střídá manžely (bývalá žena Kontokorenta), flirtuje, má milence, a považuje se proto za moderní, osvobozenou od předsudků.

Témata, do kterých materiál patří