České a světové drama v 1. polovině 20. století

Obraz 8. Nesmrtelný osel Když Skočdopolis a Nejezchlebos mluví o zabití osla, zaslechnou to jednou Hippodromos a jednou Kontokorentos a domnívají se, že mrtev je jejich soupeř. Pak se ale setkají a dovědí, že mrtev je osel. Jako vůdcové stran by však bez ideálu nemohli dál fanatizovat davy, proto se (dle návrhu Kontokorenta) domluví a rychle vytvoří nový – maškaru osla, do níž si oba vlezou a vyhlásí novou Třetí říši – Říši Osla a Stínu (parodie Hitlerových projevů).

Obraz 9. (před oponou) o poválečné situaci v Evropě, pak zpívají Bůh suď!

Obraz 10. Zfanatizovaný dav oslavuje Osla (maškaru) a žádá smrt pro Nejezchleba a Skočdopola. Zasáhne Dionýsos zatměním slunce, stín zmizí, lidé se vzpamatují a Osla na návrh Skočdopola a Nejezchleba „snědí“.

Historické souvislosti: Nástup nacismu v Německu

Hospodářská krize 30. let způsobila i krizi politickou, vedla ke krizi a zániku demokratického systému budovaného od konce války. Vyhrocená situace za krize totiž zase (jako na počátku 20. let) posílila extremistická hnutí, která nabízela lákavá řešení – naráz a provždy.

V Německu se takto dostali k moci fašisté – nacisté. Nacistická strana (NSDAP – Nacionálně socialistická německá dělnická strana) vznikla už r. 1919, od r. 1921 byl jejím vůdcem Adolf Hitler (1889-1945). Jako symbol svého hnutí převzali nacisté starobylý kultovní symbol – hákový kříž – svastiku (v sanskrtu). Po nezdařeném pokusu o puč r. 1923 byl Hitler na čas ve vězení a tam vytvořil nový program nacistů v knize Mein Kampf (Můj boj). Nacistická ideologie byla směsicí vypjatého nacionalismu a pangermanismu, agresivního rasismu a antisemitismu, nenávisti k demokracii a překroucené filozofie (zneužila ji) F. Nietzscheho o nadčlověku a vůli k moci. Němci jako nadřazená árijská rasa (vymyslel si ji) mají podle Hitlera právo podrobit si ostatní, méněcenné národy a rasy (Slovany, Židy, Romy, barevné), získat větší „životní prostor“ a vládnout světu. Dosavadní neúspěchy Německa, porážku ve válce a krizi dával za vinu Židům, komunistům a versailleskému systému. Pouze vláda pevné ruky, tj. Hitlera a jeho NSDAP, je schopna zjednat nápravu.

Demagogickou kampaní jako obhájce „národních a sociálních“ zájmů Hitler získal podporu ve všech vrstvách obyvatelstva. Dělníky slibem odstranění nezaměstnanosti, podnikatele zase antikomunismem, obnova velikosti Německa zlákala nacionalisty, armádu i střední vrstvy. Celá německá společnost podcenila hrozící nebezpečí. Odpůrci nacistů (hlavně z řad soc. dem., komunistů, liberálů, křesť. dem.) nebyli schopni se proti nim spojit a také byli terorizováni ozbrojenými oddíly NSDAP: SA (už od r.1921) – Sturmabteilung – úderný oddíl, polovojenská organizace; SS (od r.1925 vyčleněn z SA) – Schutzstaffel – ochranný oddíl, původně k ochraně Hitlera, později ovládá policii, gestapo a bezpečnostní složky, rysy SS – fanatismus, krutost.