Husité, renesance, baroko v českých zemích - maturita
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
► Pro obhajobu názorů anglického reformátora Johna Wicliffa (ten působil ve 14. století na pražské univerzitě) – odmítl spálit jeho spisy, jak mu bylo z vysokých míst rozkázáno. Veřejně prohlásil, že on, ale kněží by měli býti sami dáni do klatby, protože všichni, papeže nevyjímaje, hříšně drží své hodnosti a majetek a neprávem vykonávají církevní obřady.
► Pro vystoupení proti odpustkům a kritiku církve (bohatství, rozmařilost, mravní zkaženost). Byl pronásledován, dán do klatby (do Prahy přišel delegát papeže a začal prodávat odpustky, protože papež potřeboval peníze na křížové tažení proti Ladislavu Neapolskému. Jan tvrdil, že papež nemá právo udělovat odpustky, prodávat je za peníze je hříšné). Hus ztratil podporu krále, nad Prahou vyhlášen interdikt (zákaz náboženských obřadů). Lidé se rozzuřili, aby kazatel zabránil vzpouře, dobrovolně odešel na Kozí Hrádek (u Tábora), později působil na Krakovci.
► Na církevním koncilu (sněmu) v Kostnici byl vězněn a jako kacíř dne 6. 7. 1415 upálen.
Dílo – latinsky – pro učence, zejm. spis O církvi (De ecclesia) – popírá papežovo postavení, hlavou církve je Kristus a příslušníkem jen ten, kdo nemá hřích. O těle Kristově, O krvi Kristově, O šesti bludech, O českém pravopise.
– česky – pro lid:
– Výklad Viery, Desatera a Páteře – výklad tří modliteb, úvahy o mravním životě a kritika společnosti – „Lépe jest pro pravdu smrť trpěti než pro pochlebenství časnú odplatu vzjeti.“
– Knížky o svatokupectví – ostrá kritika církve, jejího bohatství, zištnosti, prodávání odpustků. Doklady ze současného života. „Hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti.“
– Postila – výklad části evangelia formou kázání nebo traktátu (z latiny post illa verba = po oněch slovech, tj. slovech evangelia).
– Dcerka – o správném životě žen a dívek.
– V Kostnici napsal řadu listů (i v latině) jako své osobní poslání jednotlivcům i národu – promluvy ke čtenáři (obdoba kázání)
– napsal zřejmě O pravopise českém (De orthographia bohemica) – odstranění spřežkového pravopisu, místo něj je zaveden pravopis diakritický (rozlišující, tj. se znaménky, dlouhé samohlásky označoval čárkou, např. á, měkké souhlásky tečkou (tzv. nabodeníčko), např. ċ, ż. Dbal o správnou výslovnost, odstranil archaismy, nahrazoval německá slova českými.
Jan Hus jako mluvčí lidu urychlil vyvrcholení odporu proti církvi a odhaloval příčiny společenských nedostatků. Vynikal statečností mysli, kritičností. Svým dílem i osobním příkladem dosáhl výjimečné autority, jeho učení se stalo ideologickým základem revolučního hnutí – husitství a východiskem české reformace. V oblasti literární přispěl k vývoji české naukové prózy ve smyslu její účinnosti u čtenářů, nový literární druh vytvořil ve svých listech zaměřených na působení na příjemce s funkcí otevřeného listu, jeho písně se staly impulsem dalšího rozvoje duchovní písňové tvorby v období české reformace. Dekret kutnohorský byl jeho dílem, byl snad největším obráncem národních práv tehdejší doby – odsuzoval zbabělost svých krajanů, kteří se nestarají o svá práva – „V této příčině jsou Čechové bídnější nežli psi a hadi, protože pes hájí lůžko, na němž leží, a kdyby jiný pes chtěl ho odehnati, bojoval by s ním a had tolikéž!“