Husité, renesance, baroko v českých zemích - maturita

Mikuláš Konáč z Hodiškova – významný český tiskař a nakladatel (asi 40 knih), překládal antickou, středověkou i renesanční literaturu. Pravidla lidského života – adaptace tzv. Bidpajových bajek (indické bajky, Ivan Olbracht).

Další autoři – Řehoř Hrubý z Jelení, Lukáš Pražský.

Z L A T Ý V Ě K Č E S K É L I T E R A T U R Y ( D O B A V E L E S L A V Í N O V A )

Vláda Rudolfa II., mecenáše umění a věd. Rozkvět humanismu u nás – humanistické češtiny – napodobuje latinu, zejm. ve skladbě – rozsáhlá a složitá souvětí, sloveso na konci věty, časté přechodníky, velké obohacení slovní zásoby, stala se vzorem pro obrozence, některé autory historické prózy (V. Vančura). Velký rozvoj odborné i zábavné literatury, podpora vzdělání.

Daniel Adam z Veleslavína (1546 – 1599) – významná osobnost – univerzitní profesor historie, sňatkem s dcerou tiskaře Jiřího Melantricha z Aventýna získal po jeho smrti tiskárnu. Vydal přes 30 spisů, zvláště o starších českých dějinách, slovníky (i pro školy), touto činností popularizoval humanismus. Dbal na vzorný jazyk knih, které vydával – veleslavínská čeština. Jeho původní práce – Kalendář historický – přehled světových dějin, Kroniky dvě o založení země české – (Kronika česká), překlad E. S. Piccolominiho – pozdější papež Pius, měl protihusitské tendence.

Jan Blahoslav (1523 – 1571) – historik, organizátor, biskup jednoty bratrské, zasloužil se o vybudování tajné bratrské tiskárny Ivančicích.

Autor děl – Muzika – první hudební příručka, rozebírá teorii a praxi hudby.

– Šamotulský a Ivančický kancionál – sbírky duchovních písní. Šamotuly – Polsko.

– Slabikář – 1. český slabikář – nové slovo, dodnes používané.

– Akta jednoty bratrské – uspořádal sbírku dokumentů jednoty bratrské.

– Gramatika česká – dlouhá léta na ní pracoval, ke starší gramatice přidal předmluvu a

nové kapitoly

– Nový zákon – překlad, součástí Bible Kralické – 1579 – 1594 v Kralicích na Moravě.

Bibličtina – jazyk Bible Kralické – oblíbená do doby národního obrození.

– Filipika proti misomusům – útočí proti nepřátelům vyššího vzdělání.

D ě j e p i s e c t v í

Václav Hájek z Libočan – Kronika česká – 1541 – psaná z katolických pozic. Velice oblíbená, vlastenecká, líčí dějiny od příchodu Praotce Čecha do nástupu Habsburků (1526), velice nevěrohodná. Silný vliv na romantiky (K. H. Mácha). Velmi poutavé vyprávění, jinak ne moc kvalitní.

Mikuláš Dačický z Heslova – lump, měšťan z Kutné Hory, známý frejíř a rváč. Paměti – verše, doba kolem Bílé hory.

C e s t o p i s y

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic – dvořan Rudolfa II., popravený na Staroměstském náměstí 1621. Cesta z Království českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a sv. Kateřiny v Pusté Arábii.