Ruchovsko-lumírovská generace, český kritický realismus

Čechova satira je oproti např. Havlíčkovi shovívavější, veselejší (Havlíček ostrý, útočný).

Jestřáb kontra hrdlička – novela, příběh slabošského panského správce, který se stává obětí bezohledného lichváře; konflikt dvou ostře vykreslených postav, symbolizují různé světy.

Eliška Krásnohorská spíše než uměleckým typem byla hlasatelkou národního poslání české poezie, odmítala nové umělecké směry. Dílo: libreta ke Smetanovým operám (Čertova stěna, Hubička, Tajemství)

Český kritický realismus

- 80. a 90. léta 19. století, ale tvorba kritických realistů pokračovala hluboko do 20.stol., působí tedy souběžně (vedle sebe) s mnohými moderními směry.

Kritický realismus se u nás rozvíjel v historické próze, venkovské próze a v dramatu.

Český kritický realismus nezobrazuje společnost komplexně, v celé její šíři, s celou spletí vztahů (tak, jak to známe z francouzské či ruské literatury). Popisuje spíše prostředí určitého kraje nebo konkrétního sociálního prostředí, popř. se soustředí na osudy jedné postavy. Literární záběr je tedy zúžený a je kladen důraz na realistický detail = drobnokresba.

Politický boj české společnosti pokračuje a literatura má i nadále sloužit národním zájmům.

Realismus se prosadil také ve vědě - nastupuje generace realistických vědců:

- r. 1882 dochází k rozdělení Karlovy univerzity na část českou a německou,

- r. 1890 založení České akademie věd,

- v 80. letech založen realistický časopis Čas – propagoval program realismu: literatura má řešit závažné životní otázky, má zesílit sociální kritiku, odmítají ,,umění pro umění" a Masarykem založen vědecký časopis Athenaeum – kritický, měl přehodnotit českou vědu,

- od r. 1888 vydávání Ottova naučného slovníku,

- boj o prokázání pravdy kolem RKZ.

Rukopisné boje:

Zejména se boje týkaly RKZ (1817 nalezen Rukopis Královédvorský, 1818 Zelenohorský), ale Václav Hanka ještě nalezl 1828 (zveřejnil až po smrti Dobrovského 1829, neboť ten by ho nejspíš hned odhalil) pergamen s částí biblického textu (Evangelium sv. Jana). Řádky měly velký rozestup, napsal tam český překlad. Chtěl dokázat, že již v 10. a 11. století byla čeština na takové úrovní, že se do ní překládala Bible. Tento podvrh odhalen brzy.

Spory o původ RKZ vedeny až do konce 19. století. Pravost obhajovali Jungmann, Palacký, Šafařík aj. Proti pravosti jako první vystoupil Josef Dobrovský, rozpoznal falzifikaci u RZ podle jazykových, ale i věcných chyb.

V 50. letech proti pravosti dva němečtí vědci – jejich úsudek však neprávem vnímán nacionalisticky jako hanění českého národa.

V 70. letech jazykové doklady nepravosti předkládá jazykovědec Antonín Vašek (otec Petra Bezruče) - proti němu vlna nenávisti, uštván k smrti (1880).

V 80. letech Jan Gebauer - slavný jazykovědec, který nejprve Vaškovy závěry odmítl, pak sám našel desítky odchylek RKZ od jiných, pravých rukopisů.