Marketingový výzkum

• sekundární informace nemusí vždy odpovídat plně potřebám

1. Analýza údajů

   • shromážděné informace se zpracovávají, zejména se zjišťují statistické ukazatelé, četnost výskytu, střední hodnoty, míry závislosti (rozptyl)

   • analýza musí vycházet z cílů výzkumů, umožňuje přijmout doporučení

   • rozlišuje se kvantitativní a kvalitativní výzkum

kvantitativní výzkum

• zjišťuje faktické údaje, dále je analyzuje statistickými metodami, zkoumá závislosti a vztahy mezi příčinami a následky

• užití: výzkum spotřeb. zvyklostí, postojů k určitým výrobkům a službám, zjišťování účinnosti propagace, při výzkumu cen a dalších tržních kategorií

kvalitativní výzkum

• zaměřen na analýzu vztahů, závislosti a příčin u zkoumání hodnoty a na jejich zobecnění

• používá sociologické a psychologické metody

• má odpovědět na otázku proč?

1. Závěry a doporučení

   • na konci se sestavuje a prezentuje závěrečná zpráva, která obsahuje: stanovení předmětu a cíle výzkumu (podle zadání), přehled metodických po……, popis zkoumaného souboru, shrnutí základních poznatků (grafy, tabulky), doporučení pro řešení zkoumaného problému

   • doporučení musí být konkrétní a realizovatelné

Metody výzkumu

1. Pozorování

2. Dotazování

3. Experiment

1. Pozorování

   • výzkumník zaznamenává skutečné chování a jednání, buď osobně nebo pomocí elektronických přístrojů

   • podle prostředí, v němž se pozorování uskutečňuje rozlišujeme pozorování v přirozených a laboratorních podmínkách, případně experimentální

   • podle pozorovácích kategorií se rozlišuje pozorování strukturované a nestrukturované

= strukturované - předem vypracované pozorovací kategorie a dáno zcela určité zaměření

- pozorovatel zaznamenává výskyt nebo absenci

= nestrukturované - náplň není předem stanovena

- použití pro získání informací o nových jevech

podle návaznosti rozlišujeme pozorování přímé a nepřímé (podle návaznosti místní a časové)

podle role pozorovatele se rozlišuje pozorování vnější (nezúčastněné) a zúčastněné

= vnější – pozorovatel je mimo sledovaný proces

= zúčastněný – pozorovatel je součástí sledovaného jevu

podle pozice provozovatele

= zjevné – účast pozorovatele a jeho úloha jsou zveřejněny

= skryté – při inspekci

• výhodou pozorování je získat objektivní a přesné údaje

• užívá se zejména při získávání informací, které nositel informací nemůže nebo nechce poskytnout

• nevýhodou je, že metoda neumožňuje zkoumat příčiny jevu (proč?)

• v praxi se často spojuje pozorování s osobním dotazováním, což umožní využívat výhody obou metod

1. Dotazování

   • výzkumník je v přímém kontaktu s nositelem informací

   • údaje k výzkumu získává pokládáním otázek respondentům

   • podle způsobu kontaktu se rozlišuje dotazování osobní, písemné, telefonické a elektronické