NAKLADATELSTVÍ A KNIŽNÍ OBCHOD V ČESKÝCH ZEMÍCH
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
MATURITNÍ OTÁZKA ČÍSLO 30
NAKLADATELSTVÍ A KNIŽNÍ OBCHOD V ČESKÝCH ZEMÍCH OD ROKU 1848 DO KONCE 2. SVĚTOVÉ VÁLKY – VZNIK MODERNÍCH NAKLADATELSKÝCH DOMŮ
Knižní kultura v 19. a první polovině 20. století
19. století je spojováno s velkým technickým pokrokem, který mění a usnadňuje nejen lidskou prácí, ale zcela přetváří životy lidí. Změna životního stylu spojená s technickými vynálezy a následnou industrializací průmyslu se projevuje ve všech oblastech lidské společnosti, kulturu nevyjímaje. Zvláště dramatické změny nastaly v oblasti tisku, který od dob Gutenberga prodělával doposud jen velmi pozvolný pokrok v technologiích. Toto období dalo vzniknout skutečné záplavě nakladatelů, tiskařů, knihkupců i dalších subjektů spojených s knižní kulturou, takže není možné, na rozdíl od předchozích kapitol, se jmenovitě věnovat velkým nebo významným osobám a firmám, ale pozornost bude věnována pouze výjimečným činitelům této oblasti, zvláště těm, kteří se výrazně zasloužili o uměleckou kvalitu knihy.
Vznik knižního a polygrafického průmyslu
Zprůmyslnění výroby se nemohlo vyhnout ani knižní oblasti, kde rovněž dochází k mnoha převratným změnám, značně podpořeným technickými vynálezy v oblasti výroby papíru, tisku i vazby knih. K masovému rozvoji knižního průmyslu přispěly samozřejmě i nové hospodářské podmínky, které zavládly v Evropě a jež dávaly živnou půdu pro vznik velkých hospodářských celků. Vznikl velký počet nakladatelství i tiskáren, mnohdy spojených do jedné velké korporace. Mění se právní rámec podnikání v knižním odvětví - byly položeny základy k modernímu nakladatelskému a tiskařskému podnikání - ke vzniku knižního i polygrafického průmyslu.
Od začátku 19. století přichází na pomoc celá řada nových tiskových technik jako je litografie, hlubotisk, světlotisk a všechny reprodukční techniky spojené s vynálezem fotografie, o kterých je podrobněji pojednáno v poslední kapitole.
Fridrich König přišel roku 1812 s knihtiskovým rychlolisem, který umožňoval daleko vyšší výkony tisku ještě stále tradiční technikou. Právě tento stroj dopomohl k větší dělbě práce, k větší specializaci a následné kooperaci činností spojených s tvorbou i šířením knih. Koncem 19. století byly vynalezeny nové sázecí stroje, nejdříve řádkové a posléze na svou dobu znamenitý písmenový sázecí stroj Monotype, umožňující kvalitnější a rychlejší sazečskou práci. Při korekturách se už nemusel pro odstranění chyby měnit celý řádek jako u předešlého typu stroje, ale pouze jedno písmeno; odtud tedy název zařízení. Na přelomu 19. a 20. století se vyvinul z litografie ofset, založený též na principu tisku z plochy. Tato technika ovládala polygrafický průmysl dvacátého století. Technický pokrok v oblasti výroby knih podporoval i papírenský průmysl. Nejdříve to byly stroje s takzvaným nekonečným sítem na výrobu nepřetržitého pásu papíru, posléze způsoby mechanického a chemického rozvláknění dřeva, což znamenalo nový rozměr ve výrobě.