NAKLADATELSTVÍ A KNIŽNÍ OBCHOD V ČESKÝCH ZEMÍCH

Významné místo v oblasti ilustrace zaujímá Anglie silně ovlivněná Bewickovým vynálezem dřevorytu. Ve Francii se uplatňují romantičtí tvůrci až do padesátých let, než se na scéně objevil Gustave Doré, skvělý svou realistickou ilustrací, ovlivňující knižní tvorbu nejen ve Francii. Ilustruje F. Rebelaise, H.de Balzaca, M.Cervantese, Danta, bibli a dalších celkem 119 děl. Významná knižní velmoc Německo se v oblasti dřevorytu poněkud opožďuje, takže se zde nemohl během své krátké působnosti zcela rozvinout.V posledních patnácti letech 19. století ho totiž, stejně jako v ostatních zemích, nahrazují fotomechanické způsoby přenosu ilustrací do knih, které jsou schopny převést jakoukoliv předlohu od fotografie po obrazy a mapy. Po smrti významných klasicistních knižních tvůrců, jakými byli Didot, Baskerville nebo Bodoni, dochází k celkovému úpadku ve vnější podobě knihy - od titulního listu přes papír, písmo, nedbalý tisk až k vazbě. Situace se mění až v posledním desetiletí především zásluhou Williama Morise, jeho spolupracovníků, žáků a pokračovatelů. Tiskárna Kelmscott Press, kterou založil roku 1891 v Londýně, byla vyvrcholením jeho univerzálních uměleckých sklonů a zároveň impulsem k renesanci tzv. krásné knihy se vším co k ní patří. Tiskárna pracovala „po staru”, jako by ignorovala technický pokrok, k výzdobě používal dřevorytů, k výrobě knih ruční lisy, ruční papír i vlastní barvu. Celkem vydal 52 knih, jejichž umělecká hodnota je nesporná a z nichž se staly vzácné bibliofilie. Nicméně, tiskárna byla trochu odtržena od reálného světa, takže její hlavní přínos lze chápat spíše jako impuls k renesanci knih, která byla vyprovokována celkovým úpadkem knižní kultury v předchozím období. Že tato snaha došla uplatnění, se ukázalo především ve 20. století, kdy se mnoho knižních tvůrců Morrisovými snahami inspirovalo a podílelo se na zachování knihy jakožto uměleckého díla.

Kniha v první polovině 20. století

Kniha se ve 20. století ubírá natolik rozmanitými cestami, že není možno její vývoj postihnout na mnoha stranách, ani ve zlomku, proto se zaměříme pouze na hrubý nástin knižní kultury tohoto období a na uměleckou stránku podoby knih. Dvacáté století ve své první polovině neprošlo tolika převratnými změnami jaké jsme zaznamenali v předešlém období, významnější posun nastává až v jeho druhé části, kdy dochází k obrovskému nárůstu v počtu vydávaných titulů, zvětšují se i náklady (počet vydaných knih), kniha se neustále zlevňuje. Trojrozměrnou sazbu vytlačuje fotosazba, knihtisk nahrazuje ofset. Nové ekonomické a společenské podmínky umožňují vydat jeden titul současně nebo během krátké doby po celém světě. Televize, rozhlas ani počítače nedokážou knihu zastavit a ta ve všech svých podobách od paperbacků po umělecké publikace a encyklopedie zaplavuje celý civilizovaný svět.