Hypertenze

• Sledujeme 2 hodnoty TK

• Systolický tlak = tlak krve v cévách při stahu srdce

• Diastolický tlak = tlak krve v cévách při relaxaci mezi dvěma stahy srdce

Faktory ovlivňující krevní tlak:

• Věk (novorozenec 75/40 mmHg, dospělý 120/80 mmHg)

• Pohlaví -> ženy mají nižší TK díky vlivu hormonů, po menopauze vyšší

• Pohyb -> zvyšuje

• Denní doba -> ráno nižší

• Léky -> Antihypertenziva

• Tělesná teplota

• Obezita, nemoci KVS, krvácením

Možnosti měření TK:

1. Přímé

= invazivní -> intraarteriální katetr (JIP, ARO)

1. Nepřímé

= neinvazivní -> jednorázové měření TK na HK popř. DK

-> kontinuální měření TK (holter)

-> Zátěžové měření

Místa měření TK:

• HK i DK

• Neměří se na místech, kde je otok, paréza...

• Auskultační (poslechová) metoda

Pomůcky - fonendoskop + tonometr

• Cca 10 min klid po námaze

Poloha – v sedě, v leže a HK položená dlaní nahoru

! Pozor! TK se může zvýšit při zkřížených DK nebo při volně visící HK

• Oděv nesmí škrtit končetinu

• Obmotat paži 2-4 cm nad loketní jamkou

• Hadičky vždy vedou loketní jamkou

• Nestahovat HK (2 prsty volné pod manžetou)

• Zachovat linii -> srdce-manžeta-tonometr

• Palpační (pohmatová) metoda

• Měří se pouze systolický TK

Pomůcky – tonometr a bříška prstů

-> Na obnaženou paži vyšetřované osoby ve výši srdce upevníme manžetu tonometru Současně vyhmatáme pulz na arterii radialis téže ruky.

-> Balónkem, jehož vypouštěcí ventil je uzavřen, manžetu nafoukneme na tlak (150–170 mmHg). Je-li při tomto tlaku ještě hmatný pulz, zvýšíme tlak v manžetě o dalších 30–40 mmHg. Při tlaku, kdy není na periferii hmatný tep, můžeme začít s mírným vypouštěním manžety.

-> První pulzace, kterou ucítíme na a.radialis při klesání tlaku v manžetě, je známkou počínajícího průtoku krve stlačenou tepnou. Výše tlaku v manžetě je v tomto okamžiku shodná s výškou systolického tlaku.

Hodnoty TK:

Normotenze

= systolický tlak je v hranici 100-140 mmHg a diastolický tlak je v hranici 60-90 mmHg

• Patologické hodnoty:

Hypertenze

= nad 140/90 mmHg

Hypotenze

= pod 100/60 mmHg

Vědomí

= stav mysli, rozdělujeme 2 typy vědomí bdělost a jasnost

• Bdělost (vigilita)

= vyjadřuje kvantitativní stránku vědomí, vyjadřuje stupeň schopnosti reagovat na prostředí

• Jasnost (lucidita)

= vyjadřuje kvalitativní stránku vědomí, vyjadřuje obsah bdělého stavu -> správné uvědomění si sebe a okolí

Kvantitativní poruchy vědomí:

• Somnolence -> nemocný je nadměrně spavý, vzbudí se na oslovení, ale po probuzení znovu upadá do spánku

• Sopor -> nemocný se neprobere na oslovení, ale na bolestivý podnět (štípnutí...)

• Kóma -> nemocný se neprobere ani na bolestivý podnět a je v hlubokém spánku, kdy vyhasínají základní reflexy

• Diagnostika kvantitativních poruch

- Glagow coma scale pomáhá hodnotit stav vědomí pacienta a změny, ke kterým dochází v průběhu hospitalizace.