Maturitní-otázky-Právo

Základním pramenem je přestupkový zákon. Formálními znaky jsou znaky obecné a znaky skutkové podstaty odlišující od sebe jednotlivé konkrétní přestupky.

Znaky skutkové podstaty u přestupků

1. objekt- chráněné zájmy společnosti, proti nimž je protiprávní jednání namířeno

• obecný (řádný výkon veřejné správy a plnění jejích úkolů), druhový (skupiny přestupků v určité právní oblasti), individuální (konkrétní jednotlivý chráněný zájem určitého ustanovení)

1. objektivní stránka- jednání, následek a příčinný vztah mezi jednáním a následkem (kauzální nexus), někdy čas a místo jednání

2. pachatel přestupku- FO, která v době činu nebyla nepříčetná a dovršila patnáctý rok věku. Postih PO je vyloučen.

3. Subjektivní stránka- zavinění, k odpovědnosti stačí zavinění z nedbalosti, jestliže zákon výslovně nestanoví, že se vyžaduje zavinění úmyslné.

4. Nedovolenost činu

5. Protiprávnost činu

Přestupkem není jednání v nutné obraně a krajní nouzi.

Za přestupky lze uložit tyto sankce

• Napomenutí

• Pokuta

• Zákaz činnosti

• Propadnutí věci

• Ochranná opatření (zákaz navštěvovat veřejně přístupná místa, zabrání věci, která náleží věci)

• Přestupek nelze projednávat, jestliže uplynulo 365 dnů a jestliže se na něj vztahuje amnestie.

c) Pojem, znaky a trestnost spolupachatelství trestného činu, nepřímého pachatelství a účastenství

Spolupachatel (§23)- Byl-li trestný čin spáchán úmyslným společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama.

Znaky spolupachatelství:

Z hlediska SPTČ musí jít o spáchání trestného činu:

• společným jednáním dvou nebo více osob, přímo zaměřené proti individuálnímu objektu téhož TČ

• včetně společného úmyslu (ke spáchání úmyslného TČ)

ad 1) povinné znaky objektivní stránky zahrnují společné jednání i společné způsobení následku. Jednání všech spolupachatelů nemusí být stejně společensky škodlivé, nemusí být pro dokonání stejně důležité.

ad 2) z hlediska subjektivní stránky SPTČ musí spolupachatelství zahrnovat úmysl, který musí směřovat ke spáchání TČ společným jednáním, přičemž dohoda o spolupachatelství nemusí být výslovná

Spolupachatelství je možné jen u úmyslných TČ. Spolupachatelé se posuzují z hlediska trestnosti tak, jako by TČ spáchal každý sám.

Případy společného jednání

• Každý ze spolupachatelů naplní svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty trestného činu (vniknou do obchodu a každý z nich si přisvojuje zboží).

• Každý ze spolupachatelů naplňuje svým jednáním jen některý znak skutkové podstaty. Ve svém souhrnu jsou pak naplněny všechny znaky skutkové podstaty (např. u trestného činu znásilnění „A“ drží ženu, „B“ souloží, tzn., že „A“ vykoná násilí a tím donutí ženu k souloži, zatímco vlastní soulož uskuteční druhý spolupachatel).

• Spolupachatelé vykonávají určitou činnost, která teprve jako celek tvoří jednání vyžadované příslušnou skutkovou podstatou. Jednání některého ze spolupachatelů sice nenaplňuje žádný znak skutkové podstaty, avšak jeho jednání je nezbytným článkem k přímému provedení trestného činu (např. „A“ drží oběť, „B“ podává střelnou zbraň a „C“ střílí).