Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Pracovněprávní problematika

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (102 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Pracovněprávní problematika *Základním právním předpisem, kterým se řídí pracovněprávní vztahy je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce *Zákoník práce upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli Smyslem a účelem právní úpravy obsažené v zákoníku je především poskytnutí zvláštní zákonné ochrany zaměstnancům Závislá práce a pracovněprávní vztahy Za vztahy pracovněprávní můžeme označit vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a současně také právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce Zaměstnancemje vždy osoba fyzická, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu Právnická osoba nemůže být zaměstnancem, a to z toho důvodu, že nemůže konat práci osobně Zaměstnavatelem je dle zákoníku práce osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu Závislá práce Ústředním pojmem zákoníku práce je pojemzávislá práce Závislou práci charakterizují následující specifika, které jsou pro závislou práci, na rozdíl o jiných soukromoprávních dohod (smluv) pro závislou práci zcela charakteristické Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy Závislou prací je práce: vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele podle pokynů zaměstnavatele vykonává zaměstnancem osobně za mzdu nebo plat (či jinou odměnu) na náklady a odpovědnost zaměstnavatele v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě Pracovní poměr Pracovní poměr může být založen i jmenováním na vedoucí pracovní místo a to vždy v případech stanovených zvláštním právním předpisem. Pracovní poměrjmenováním však nelze založit v podnikatelské sféře Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance (vznik pracovního poměru) Postup před vznikem pracovního poměru Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatelpovinen seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, které by pro něho z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování na pracovní místo vyplynuly, as pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru V případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se zaměstnanec před uzavřením pracovní smlouvy podrobilvstupní lékařské prohlídce Pracovnělékařskými prohlídkami jsou: vstupní prohlídka, prohlídka periodická a prohlídka mimořádná, které se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci výstupní lékařská prohlídka lékařská prohlídka po skončení rizikové práce (tzv. „následná prohlídka“) Pracovní smlouva Pokud se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou, musí vždy pracovní smlouva obsahovat: druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána den nástupu do práce Pracovní smlouva musí být vždy uzavřena písemně Od uzavřené pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží Pokud uzavřená pracovní smlouva neobsahuje údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru Povinnost informovat platí i o změnách takových údajů Informace musí vždy obsahovat: jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, pokud je právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu zaměstnavatele, pokud je osobou fyzickou bližší označení druhu a místa výkonu práce údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené údaj o výpovědních dobách údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv Zkušební doba Zkušební doba, nesmí být delší než tři měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, nebo šest měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance Zkušební dobu je možné však sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance a sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru Dohody konané mimo pracovní poměr V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu V případědohody o provedení práce nesmí být rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, větší než 300 hodin v kalendářním roce Do tohoto rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá Naproti tomudohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů V

Témata, do kterých materiál patří