Maturitní-otázky-Právo

Subjekt TČ- Pachatelem (subjektem) trestného činu je trestně odpovědná fyzická osoba, která svým jednáním naplnila všechny znaky trestného činu.

Dále je jím spolupachatel, účastník (organizátor, návodce, pomocník)

Pachatelem trestného činu je též osoba, která TČ nedokonala, ale jeho dokonání připravovala nebo se o jeho dokonání pokusila.

Pachatelem je i ten, kdo k provedení trestného činu užil jiné osoby, která není trestně odpovědná pro nedostatek věku, nepříčetnost, omyl, anebo proto nebo proto, že jedna v nutné obraně či krajní nouzi anebo sama nejednala nebo nejednala zaviněně, tzv. nepřímý pachatel.

Podle trestního zákoníku může být trestně odpovědným pachatelem v tomto smyslu jen fyzická osoba.

• Která je v době činu příčetná

• Která dosáhla věku nejméně patnácti let

• Je rozumově a mravně vyspělá

Subjekt je znak skutkové podstaty, který charakterizuje pachatele TČ.

Znaky SP, které charakterizují pachatele TČ, jsou zvláštní postavení či způsobilost (speciální subjekt) nebo zvláštní vlastnost pachatele (konkrétní subjekt).

Jednou ze základních zásad trestního práva hmotného je zásada individuální trestní odpovědnosti za spáchaný čin a zásada odpovědnosti za zavinění.

Mladistvý, která v době spáchání činu nedosáhl rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.

Druhy subjektů

• Obecný- pachatel většiny trestných činů může být kdo – kdokoli

- FO a PO, příčetná, dovršila 15 let, je rozumově a mravně vyspělá

• Speciální- vyžaduje zvláštní postavení nebo způsobilost (úřední osoba, tlumočník, voják)

• Konkrétní- vyžaduje zvláštní vlastnost pachatele (matka, dlužník poškozujícího věřitele)

Vyjádření v zákoně- české trestní právo spočívá na zásadě individuální trestní odpovědnosti, nezná kolektivní odpovědnost, nezná ani odpovědnost za cizí vinu.

Subjektivní stránka- obsahuje soubor znaků, které charakterizují psychiku pachatele ve vztahu k trestnému činu. Zahrnují se i znaky vnitřní, týkající se psychiky pachatele.

Znak povinný- zavinění

Zavinění je vnitřní, psychický vztah člověka k určitým skutečnostem, jež zakládají trestný čin.

Je vybudován na dvou složkách

• Vědění- intelektuální nebo představová složka zavinění, zahrnuje vnímání

• Vůle- volní složka zavinění, chtění, ale i srozumění

Na těchto složkách jsou vybudovány dvě formy zavinění

a) úmyslné zavinění

• Přímý- pachatel věděl a chtěl takové porušení či ohrožení způsobit

• Nepřímý- pachatel věděl, že svým jednáním může takové porušení způsobit a byl s tím srozuměn

b) zavinění z nedbalosti

• Vědomá- pachatel věděl, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí

• Nevědomá- pachatel nevěděl, že svým jednáním může takové porušení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem vědět měl a mohl

• Hrubá- svědčí o zřejmé bezohlednosti