Maturitní-otázky-Právo

Orgán, proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje, má možnost jí sám vyhovět. Pokud orgán, který napadené usnesení vydal, nevyhoví stížnosti, předkládá věc k rozhodnutí nadřízenému orgánu (policejní orgán státnímu zástupci, státní zástupce nadřízenému státnímu zástupci nebo soudu).

3) ODPOR

Samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení.

Trestním příkazem lze uložit

• trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu, trest obecně prospěšných prací,

• trest zákazu činnosti do pěti let,

• peněžitý trest,

• trest propadnutí věci,

• vyhoštění do pěti let,

• zákaz pobytu do pěti let.

Náhradní trest odnětí svobody za peněžitý trest nesmí ani s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat jeden rok.

Trestní příkaz nelze vydat

• v řízení proti osobě, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena,

• jestliže má být rozhodováno o ochranném opatření,

• jestliže má být uložen souhrnný trest a předchozí trest byl uložen rozsudkem.

Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému.

Trestní příkaz obsahuje

• označení soudu, který trestní příkaz vydal,

• den a místo vydání trestního příkazu,

• označení obviněného

• výrok o vině a uloženém trestu

• výrok o náhradě škody, jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn

• poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy obviněný odpor nepodá, vzdává se tím práva na projednání věci v hlavním líčení.

Trestní příkaz se doručuje obviněnému, státnímu zástupci a poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody. Obviněnému se doručuje do vlastních rukou. Má-li obviněný obhájce, doručí se trestní příkaz též jemu.

Mimořádné opravné prostředky- směřují jak proti usnesením, tak proti rozsudkům

• dovolání

• stížnost pro porušení zákona

• obnova řízení

1) DOVOLÁNÍ

Dovolání mohou podat jen oprávněné osoby, a to nejvyšší státní zástupce a obviněný. O odvolání rozhoduje Nejvyšší soud. Dovolání se podává u soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, do 2 měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje.

2) STÍŽNOST PRO PORUŠENÍ ZÁKONA

Stížnost pro porušení zákona, slouží k nápravě chyb pravomocných rozhodnutí nebo vadného postupu řízení, které rozhodnutí předcházelo. Vady jsou obvykle zřejmé ze spisových materiálů.

Stížnost pro porušení zákona je oprávněn podat pouze ministr spravedlnosti. Řízení provádí Nejvyšší soud ve veřejném zasedání.

3) OBNOVA ŘÍZENÍ