Konceptualizace-jednotlivých-životních-období

• Významný předěl, v minulých stádiích sexuální objekt spojen s tělem /auto-erotický), teď odlišný od svého těla. Penis jako hlavní – primát penisu

• Libido je zaměřeno na oblast genitálií

• Děti začínají objevovat rozdíly mezi muži a ženami

• Chlapci pohlížejí na svého otce jako na rivala v souboji o matčinu náklonnost: rozvíjí se OIDIPOVSKÝ KOMPLEX – touha vlastnit matku a nahradit otce, což je spojeno obavami, že za tyto („nežádoucí“) pocity bude otcem potrestán. Freud je nazývá kastrační úzkost

• Termín ELEKTŘIN KOMPLEX vyjadřuje podobné pocity, které však zažívají dívky. Freud se rovněž domníval, že dívky trpí závistí penisu -děvče při odhalení rozdílu pociťuje neexistenci penisu jako vlastní méněcennost

• Dítě se identifikuje s rodičem stejného pohlaví (uspokojivé řešení Oidipovského komplexu)

  1. Latentní (6 let až pubescence)

• Uspokojení pudů se přenáší do asexuálních oblastí: škola, kamarádi, zájmy

• Sexuální energie je stále přítomna, ale je rozpuštěna pro jiné účely (vzdělávání, sociální vztahy)

• Děti nastupují školní docházku a jsou „zaměstnány“ vztahy s vrstevníky, novými koníčky a dalšími zájmy

• Tato fáze je důležitá pro rozvoj sociálních a komunikačních dovedností a pro rozvoj sebevědomí

5.Genitální (pubescence až…)

• U jedince dochází k rozvoji silného sexuálního zájmu o druhé pohlaví, sexuální objekt mimo vlastní tělo a na rozdíl od falické fáze i mimo rodinu.

• Sexualita nabývá svou dospělou podobu

• Kromě erotické touhy se rozvíjí vztahové chování, jako např. něžnost, důvěra, pomoc, soucit

• Etapa vrcholí pohlavním spojením a vyváženým citovým vztahem s partnerem

• Osoba v genitální fázi přikládá uspokojení 2 osoby stejnou váhu jako uspokojení sebe samé

Kritika

• Teorie je zaměřena především na jedince mužského pohlaví, otázkou psychosexuálního vývoje dívek se Freud tolik nezabýval

• Je těžké tuto teorii vědecky ověřit – např. libido nelze nijak měřit ani testovat

• Predikce jsou velmi neurčité. Resp. odkazy na propojení současných problémů a zkušenosti z dětství jsou odvážné. Doba, která uplynula mezi „příčinou“ a „následkem“ je tak dlouhá, že stěží lze usuzovat na jejich přímý vztah.

• Freudova teorie je založena na případových studiích – vzpomínky na dětství u dospělých pacientů. Nezkoumal děti.