OSOBNOSTÍ-PSYCHOLOGIE-motivace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
O explicitních motivech můžeme běžně hovořit – jsou to naše vědomá rozhodnutí, záměry, projekty. Do značné míry jsou tvarovány společenskými požadavky (musíš vystudovat VŠ), aktuální společenskou poptávkou a diskursem.
Pro dosahování osobní pohody, optimální výkonnosti a rozvoje jedince je důležité věnovat se naplnění 3 základních potřeb.
Kompetence (Competence) - Potřebu kompetence, vlastní účinnosti (vědomí, že člověk může dosáhnout určitých cílů, pocit zdatnosti, úspěšnosti)
Autonomie (Autonomy) Potřebu autonomie – pocit, že člověk může sám iniciovat činnost a regulovat si je podle svého. Je to vlastně vědomí kontroly
Vztahovosti (Relatedness) Potřebu autonomie – pocit, že člověk může sám iniciovat činnost a regulovat si je podle svého. Je to vlastně vědomí kontroly
Implicitní a explicitní potřeby a motivy jsou si velmi podobné a překrývají se, jejich dělení je čistě teoretické. Zajímavé je, že míra dosahování těchto potřeb v rovině explicitní a implicitní spolu vůbec nekoreluje! Zdá se, že jsou to dva prolnuté, ale zcela nezávislé konstrukty.
STUCHLÍKOVÁ
Historie: do 70. let strukturální přístup – výčet všech motivačních sil (potřeb, pudů, tendencí) motivační struktura – u nás Balcar 83 – prvek i celek motivační struktury podle Maslowa, Freuda apod.
od 70 let procesuální přístup – Evropa Heckhausenova škola, Amerika Atikson – zaměření na osobní cíle a přidružené procesy a stavy – Klingerova teorie „current consers“ – provázaný komplex situačních jevů, rysových charaketristik
-posun hlavně kvůli posunu paradigma selhávání dosavadních výzkumných praktik v predikování chování v běžných situací, 70. léta hlavně diskuze o konzistenci jednání Bem a Allen – paradox konsistence - , Locke teorie goal setting – implkoval přímý vztah mezi obtížností cíle a výkonem – čím těžší cíl, tím lepší výkon – pokud 1) jedinec cíl volí nebo je považuje za svůj a 2) dostává se mu zpětné vazby o posupu při dosahování cíle.
Osobní cíle:
Jaké cíle a proč je pořád výzva, nutnost porozumět celému seozlf-systému.
Motivační struktura= osobně konzistentní způsob volby osobních cílů a způsobu usilování o ně
Ve smyslu „Traidness“ – relevance osobnostního rysu pro danou osobu Zuckerman lze motivační stukturu považovat za rysovou
Klinger -poprvé Yung- točí se kolem usilování o cíl – úspěšné usilování o cíl jako imperativ přežití – evolučně se vyvinuly , proto u nás Brichcín mluví o seberegulaci.
Cíl -velmi zjednodušeně – pozitivně ceněný koncový stav či výsledek sekvence nějakého chování
Emmonsův koncept – 86 personal strivings – popisuje hierachrickou organizaci, o čem strivings – dílčí cíle
Motiv podle Heckhousena – hodnotící dispozice -motivy, osobní usilování = směřují osobu k celé řadě cílů, zatímco jeden cíl je konkrétní stav. Rozdíl v rámci psychických procesů. USILOVÁNÍ O CÍL JE ukotveno v čase – začíná osobním odhodláním dosáhnout cíle (comitment) a končí buď dosažením cíle nebo vzdáním se –