Otázka č. 15
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Emoční změny ve stáří:
citové prožívání se stává méně bezprostředním, snižuje se intenzita emocí, zploštělost emocí; chybí nadšení, zaujetí pro nové
klidnější a racionálnější hodnocení situací, spíše lhostejnost vůči vnějšímu světu, někdy nezájem až apatie
u starých lidí se často setkáváme s plačtivostí, se zvýšenou podezíravostí a sklonem k depresím
spíše dominují tělesné city, zmenšuje se citové sebeovládání
v pozdním stáří se lidé mnohem méně zajímají o události okolního světa, jsou soustředěnější na sebe a své problémy, osud druhých lidí je jim vzdálenější
objevuje se tendence reagovat úzkostně, objevuje se tzv. agitovanost - neklid a konání bezvýznamných činností a pohybů
Sociální vztahy:
manželské vztahy obvykle v tomto období sílí a ztráta životního partnera je velmi závažnou životní událostí; kromě potřeb citových přetrvávají u řady lidí dlouho do stáří i potřeby sexuální
ostatní sociální vztahy se zužují, ubývá sociálních rolí; pevná pozitivní pouta vytvořená v předchozích vývojových etapách jsou základem pro to, aby děti dokázaly akceptovat úbytek sil i duševních schopností svých rodičů či prarodičů a poskytly jim oporu až do terminálního období jejich života
staří lidé často prožívají pocit osamocení - přitom kontakt s druhými lidmi velmi potřebují (potřebují si promluvit, poradit se, svěřit se někomu); nezastupitelnou úlohu má rodina, ale i lidé z bývalého zaměstnání
sociální vztahy bývají často poznamenány zvýrazněním některých osobnostních rysů a postojem ke stáří
Sociálně-psychologické aspekty rehabilitace
Udržení sociální integrity starého člověka patří k hlavním cílům rehabilitace. Nezastupitelná je také péče rodinných příslušníků. Úlohou ošetřujícího lékaře, sester a rehabilitačních pracovníků je informovat nemocného a jeho rodinu o prognóze a současných možnostech nemocného, společně plánovat cíle rehabilitace a zapojit rodinu do rehabilitačního procesu. Je nutné udržet motivaci nemocného, mít radost z malých pokroků a pokračovat v rehabilitaci i po propuštění z nemocnice nebo rehabilitačního zařízení. Také je vhodné využívat nové poznatky a metody, např. canisterapii. Canisterapií se rozumí léčebný kontakt psa a člověka. Pes už svou přítomností dokáže vyvolat dobrou náladu i tam, kde je jí nedostatek.