přístupy-k-osobnosti-humantistickéx-psychoanalitickéx-behavioralistické

Kritika: . Teorie je zaměřena především na jedince mužského pohlaví, otázkou psychosexuálního vývoje dívek se Freud tolik nezabýval

Je těžké tuto teorii vědecky ověřit – např. libido nelze nijak měřit ani testovat

Predikce jsou velmi neurčité. Resp. odkazy na propojení současných problémů a zkušenosti z dětství jsou odvážné. Doba, která uplynula mezi „příčinou“ a „následkem“ je tak dlouhá, že stěží lze usuzovat na jejich přímý vztah.

Freudova teorie je založena na případových studiích – vzpomínky na dětství u dospělých pacientů. Nezkoumal děti.

Jung - Osobnost (psyché) je aktivní, spíše než reaktivní

Ontogenetickou dimenzi vývoje osobnosti rozšiřuje o fylogenetickou perspektivu

Propaguje Propojení jedince se společností ( rozporuje x fyziologický determinismus S. Freuda)

Optimistický pohled na člověka (na rozdíl od freuda Freud), myslí si, že je člověk motivován k seberozvoji a zrání, že lidský vývvoj osobnosti probíhá po celý jeho život

CARL GUSTAV JUNG
(1875-1961)

Život

• narozen ve Švýcarsku, oproti Freudovi byl přijímán odbornou i širokou veřejností,

• hodně cestoval, aby mohl pozorovat jednotlivé kultury

• byl vzdělán ve filozofii, antropologii, náboženství, mytologii a středověké antropologii

• Freud ho považoval za ideálního mluvčího psychoanalýzy, protože nebyl Žid

Teorie

Osobnost - samostatný systém

• Jung přijal mnohé principy psychoanalýzy, ale nesouhlasí s tím, že sexuální pudy by byly hlavní činitele lidské psychiky

• Osobnost nazýval psýché a chápal ji jako samostatnou soustavu

• Každý člověk je schopný vyjádřit svou jedinečnost ve vztahu k okolí – propojení jedince se společností

• Ego pokládal spíše za aktivní než reaktivní!

• Kladl důraz na minulost jedince, ale rozšířil svou perspektivu daleko za bod ontogenické dimenze – přidal fylogenenize

• Do fylogenetické dimenze zahrnoval navíc jak lidské, tak i živočišné předky

• Chápal nevědomí pozitivněji, než klasická psychoanalýza\!

• Předpokládá zděděné kolektivní nevědomí a osobní nevědomí

• Za zralého a dobře přizpůsobeného člověka považoval toho, který dosáhl vysokého stupně sebeuskutečnění

• !Zavedl též pojem celistvost – zásadní jednota osobnosti!

Struktura psyché

• Osobnost sestává ze čtyř hlavních subsystémů:

• Kolektivní nevědomí – asi polovina osobnosti, jeho součástí jsou archetypy, zasahuje do něj část bytostného Já

• Osobní nevědomí – druhá polovina osobnosti, jeho součástí jsou komplexy a ego

• Ego (vědomé já) – součást osobního nevědomí, částečně do něj zasahuje bytostné já

• Bytostné Já – na pomezí mezi kolektivním nevědomím a egem

• Psychickou energii též nazývá libido, ale tento termín chápe jako obecnou energii, nikoli pouze sexuální

Kolektivní nevědomí – zděděná součást něvědomí