přístupy-k-osobnosti-humantistickéx-psychoanalitickéx-behavioralistické

Třetím principem, a principem posledním, je cíl spolupatřičnosti. Tato potřeba je pro všechny lidi potřebou základní. Cit spolupatřičnosti je stimulován kooperací, důvěrou, respektováním jedince, nebo uvědoměním si, že všichni jsme si rovnocenní. Adler uznává vliv dětství, ale nepovažuje jej za determinující. Dětství je sice ideálním obdobím na plný rozvoj citu spolupatřičnosti, avšak tento cit se dle Adlera může rozvíjet v každém věku.[1] Cit spolupatřičnosti je nejzákladnějším procesem, kterým může jedinec naplnit svůj lidský potenciál. Tento princip pomáhá dodávat odvahu, povzbuzuje člověka zkoušet nové věci, pobízí ho ke spolupráci s lidmi a pomáhá nevzdávat se a překonávat překážky.

Berne: Transakční analýzu vytvořil americký psycholog Eric Berne (1910–1970), v šedesátých letech 20. století na základě Freudova psychodynamického přístupu, poznatků Erika Eriksona a humanistické psychologie Carla Rogerse, původně jako techniku skupinové psychoterapie. Na rozdíl od psychoanalýzy, kterou měl původně praktikovat, se však zabýval především interakcí mezi lidmi a tím, jak pomoci jejich pozitivnímu růstu. K vytvoření TA Berneho dovedl neutěšený stav tehdejší psychologie, jež nedokázala poskytnout potřebnou šíři péče a která se svou těžko pochopitelnou terminologií vzdálila od užití v každodenním životě. Výsledky své práce Berne sepsal v popularizačních knihách Jak si lidé hrají (1964) a Co řeknete, až pozdravíte. V pozdějších letech na Berneho práci navázal jeho dlouholetý přítel Thomas A. Harris (1910–1995) knihou Já jsem OK, ty jsi OK. Ten dále rozpracoval OK postoje, kontaminaci, vyloučení a poznatky z práce Wildera Panfielda o paměťových procesech. Harris se velkou měrou postaral o zpopularizování Transakční analýzy v USA a jinde ve světě.

Princip a základní pojmy[editovat | editovat zdroj]

Transakční analýza (TA) je komplexní psychologickou teorií, vysvětlující všechny prvky psychiky. Disponuje vlastní, jasně danou terminologií, která by měla být všem dobře pochopitelná a nezaměnitelná. Dále pak propracovanou teorií osobnosti a životního scénáře, ze kterých se rozvíjí rozlišení tří základních komunikačních a osobnostních rovin (ego-stavů): Rodič, Dospělý a Dítě. Ty v literatuře (a tedy i zde), vždy začínají velkým písmenem a patří mezi základní pojmy Transakční analýzy. Jsou inspirovány Freudovým pojetím osobnosti a dále dělí ego složku osobnosti. Utvářejí se v raných fázích života jedince a ovlivňují celý jeho zbytek. V každém jedinci jsou tyto tři typy v nějakém poměru zkombinovány a záleží na tom, který převládá. Transakční analýza se zabývá rozborem komunikace (transakcemi) mezi jednotlivými osobami a vnitřní dynamikou intelektuální a emocionální složky osobnosti, nacházejících se v jednom z výše uvedených ego-stavů. Poznatky TA se využívají v individuální, párové i skupinové terapii.