přístupy-k-osobnosti-humantistickéx-psychoanalitickéx-behavioralistické

Self-effeciency

VĚDOMÍ VLASTNÍ ÚČINNOSTI = kompetence

Přesvědčení člověka, že je schopen dosáhnout požadovaného cíle a přizpůsobit tomu své chování

Je spojeno s lepšími výsledky na poli vztahů práce a zdraví

Vede k větší výkonnosti a odolnosti vůči zátěži

RECIPROČNÍ DETERMINISMUS

Osobnost se vytváří vzájemnou interakcí lidí, jejich činností a jejich prostředí.

Experiment s panenkou Boba - Zkušenosti Bobo panenka ( Bobo doll experiment ) byla provedena psycholog Albert Bandura v roce 1961 testovat jeho teorii sociálního učení v agresi . Experiment zapojeny vystavovat děti do scény, ve kterých dospělí se chovali agresivně směrem k panenkou a pak měření toho, zda děti by spontánně napodobit tyto chování , když oni sami byli v přítomnosti panenky. Ačkoli byl kritizován za některé jeho metodologické aspekty a za etický problém, který spočíval v vystavení dětí pro účely experimentu agresivnímu chování, měl experiment s panenkou Bobo silný dopad v oblasti vědecké psychologie přispívající k vznik přístupu kognitivně orientovaného behaviorismu, který poté dominoval. Zůstává významným odkazem v psychologii, ale také v dalších oblastech humanitních a sociálních věd .

anadský psycholog Albert Bandura proslul především díky své teorii sociálního učení a experimentu s panenkou Bobo. O co v tomto experimentu šlo? Bandura chtěl zjistit, zda se děti naučí být agresivními tím, že sledují někoho, kdo násilí páchá. Výzkumu se zúčastnilo celkem 72 dětí ve věku 3 až 6 let. Bandura se svým týmem natočil dvě videa. Na prvním byl zachycen dospělý člověk v místnosti s hračkou – figurínou, která se jmenovala Bobo. Na videu ji dospělý opakovaně napadal, křičel na ni, kopal a fackoval ji. Na druhém videu si dospělý tiše a klidně hrál ve stejné místnosti a vůči panence Bobo se agresivně nechoval. Bandura pak rozdělil všech 72 dětí do 3 skupin. Té první pustil video s agresivním dospělým, druhá skupinka sledovala video, na němž si dospělý člověk klidně hrál, zbylým dětem nepustil nic. Následně jednu skupinku dětí po druhé vpustili výzkumníci do místnosti, která byla zachycena na videu. Mimo jiné hračky se v ní nacházela i panenka Bobo.

A jak výzkum dopadl? Děti, které zhlédly první video, přesně napodobovaly agresivní chování, které viděly. Zbylé dvě skupinky se nechovaly vůči hračce nijak násilně. Experiment se odehrál v 60. letech 20. století a byl velmi významný právě proto, že upozornil na vliv násilí v médiích a na nebezpečný dopad tyranské výchovy na chování a vývoj dětí.

Kontroverze a spory

Zkušenost panenky Bobo byla několikrát zpochybněna. Bylo namítnuto, že chování dětí během experimentu lze vysvětlit skutečností, že panenky Bobo byly vyrobeny k bití. Aby reagovali na tuto výzvu, experimentátoři ji nahradili živým klaunem a při několika příležitostech získali stejné výsledky.