přístupy-k-osobnosti-humantistickéx-psychoanalitickéx-behavioralistické

Podmínky experimentu kritizovali psychologové, zejména skutečnost, že experiment probíhal pouze ve velmi omezeném sociálním kruhu, konkrétně dospělý a dítě, a absence interakce mezi účastníky. Kromě toho se oba jednotlivci zkušenosti navzájem neznají, i když učení se obvykle odehrává v rodině.

Rovněž namítal, že zkušenost neměla dlouhodobou hodnotu, protože reprodukce agresivního chování byla provedena těsně poté, co dítě pozorovalo dospělého. Rovněž byla nastolena otázka etiky experimentu kvůli násilí, kterému byly děti experimentu vystaveny.

J. ROTTER (1954)

Rotter v návaznosti na Lewina, vysvětluje chování v jeho interakci s prostředím. Svou teorii sociálního učení navrhl proto, že většina chování člověka se osvojuje v sociálních situacích, kdy zároveň uspokojování potřeb je zprostředkováno jinými lidmi. Ačkoli se Rotter hlásí k behaviorismu, vytýká mu, že není schopen řešit problémy klinické praxe, a přehlížení schopnosti člověka myslet a předvídat[1]. Jeho teorie je založena na čtyřech proměnných[1]:

• Potenciál chování vyjadřuje pravděpodobnost volby určitého chování z několika různých možností, které každá situace nabízí, ve vztahu k posílení. Pro každou možnou reakci na situaci existuje jistý potenciál chování (ten se však může měnit situaci od situace).

• Očekávání je subjektivní pravděpodobnost, že chování povede k určitému výsledku. Silné očekávání znamená, že osoba je přesvědčená o tom, že chování povede k předvídanému výsledku, při nízkém očekávání je nepravděpodobné, že by chování vedlo k posílení. Očekávání se vytváří na základě minulé zkušenosti.

• Hodnota posílení vyjadřuje míru preference jednoho posílení před druhým v situaci, kdy pravděpodobnost jejich výskytu je přibližně rovnocenná. Člověk volí takové chování, kterým získá posílení pro něj s vyšší hodnotou.

• Souvislosti mezi těmito proměnnými Rotter vyjadřuje základním vzorcem BV = f(E+RV), kdy potenciál chování (behavioral potencial) je funkcí očekávání (expectancy) a hodnoty posílení (reinforcement value).

• Čtvrtá proměnná, psychologická situace, sice není součástí vzorce pro predikci chování, ale zavádí ji proto, aby podchytil odlišnosti v interpretaci téže situace různými lidmi.

Humantistický přístup:

Fenomenologický přístup –

Filozoficky a humanisticky orientovaný směr

Zdůraznění typicky lidských, od zvířat odlišných aspektů - Problematika lidského bytí, svědomí, vztahu ke smrti, existenciální, osamělosti, zodpovědnosti, svobodné volby a životního smyslu
PŘEDMĚTEM STUDIA je prožívání, subjektivní interpretace podnětů přicházejících zevnitř i zvenčí

Vývoj osobnosti:

Důraz na objevování a aktivizaci možností

Osobnost se sama vyvíjí příznivě, pokud ji v tom neomezují vlivy zvenčí.