PSYCHOLOGIE

4.6 Poruchy inteligence

Nedostatečný rozvoj intelektu se označuje jako mentální retardace.

Lehká mentální retardace (debilita) IQ 69-50. Schopnost práce, samostatného života, nejlépe ve skupinách.

Středně těžká mentální retardace (imbecilita) IQ 49-35. Schopnost výkonu jen velmi jednoduchých činností, vychovatelnost. Možná agresivita, případně netečnost.

Těžká mentální retardace (idiotie) IQ 34-20. Poruchy motoriky, neschopnost samostatného výkonu běžných činností. Nutný stálý dohled.

Hluboká mentální retardace (vegetativní idiotie) IQ pod 20. Neschopnost pohybu, příjmu potravy, častá smyslová poškození.

Demence je porucha inteligence získaná po druhém roce věku. Příčinou může být onemocnění nebo úraz.

4.7 Poruchy pudů

Poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, suicidiální aktivity, poruchy sexuálního pudu, sdružovacího pudu, rodičovského pudu atd.

4.8 Poruchy emotivity

Náleží sem mimo jiné nejrůznější fobie, popsáno přes 100 variant, dále poruchy nálad, vyšších citů.

4.9 Poruchy vůle

Poruchy vůle mohou mít podobu jejího zesílení (hyperbulie) nebo snížení (hypobulie), projevuje se nerozhodností, případně úplného vymizení (abulie).

4.10 Poruchy jednání

Například obsedantní jednání (kontrolování, rituály spojené s každodenními činnostmi), impulzivní jednání (kleptomanie, pyromanie).

4.11 Poruchy vědomí

Mohou mít podobu kvantitativní (koma) i kvalitativní (delirium – stav zmatenosti, mrákotné stavy), náleží sem i poruchy spánku.

4.12 Poruchy osobnosti

Od běžných poruch (depersonalizace) až k vážnějším, které mohou vést až k úplnému rozpadu osobnosti.

V rámci psychopatologie je možné také hovořit o sociální patologii (problémy spojené s nevhodným působením rodiny, se závislostí na ideologii, s nezaměstnaností apod.).