PSYCHOLOGIE

Žít ve stavu permanentního stresu samozřejmě nedokáže žádný z organismů, ani lidský. Dříve či později nastane fáze vyčerpanosti. Únava z působení stresorů je tak velká, že organismus už nemá prostředky k dalším reakcím na stresory. Nastupuje apatie, chronický únavový syndrom, deprese a psychosomatická onemocnění. Někteří autoři přičítají působení permanentního stresu minimálně podíl na vzniku onemocnění srdce, zažívacího systému, imunitního systému, vzniku reprodukčních poruch a depresí.

3.3 Zvládání stresu

Vědeckými výzkumy bylo zjištěno, že na naprosto stejné stresové faktory nereagují lidé stejně.

Způsob reakce prý závisí v první řadě na vrozených a získaných schopnostech. Z vrozených schopností má rozhodující vliv emotivní složka osobnosti. Stresové faktory více působí na lidi, jejichž chování se vyznačuje velkou reaktivností. Na své okolí reagují podrážděně a netrpělivě. Zpravidla chtějí mít nad vším kontrolu, nedokážou přenést úkoly na podřízené, vše nejraději dělají oni sami.

Naštěstí lze svůj způsob a intenzitu reakce na stres změnit. Rozhodující je přitom fakt, že stresovou reakci můžeme měnit psychickými faktory. Jinými slovy, není zapotřebí ihned vyhledávat medikamentózní léčbu. Zbavit se stavu trvalé pohotovosti lze pomocí různých technik.

3.3.1 Fyzické cvičení

Uvolnění fyzickou aktivitou je jedním z nejčastějších řešení stresové zátěže. Lidé ho často provádějí bezděky, bez dlouhých příprav a studií jeho vlivu. Jakoby sami nejlépe cítili, co jejich organismus potřebuje. Nejrůznější útěky od civilizace a pohybové aktivity v přírodě, chalupaření a chataření, nebo alespoň sport ve volném čase po zaměstnání jsou praktickými příklady uvolnění stresu.

Preference fyzické aktivity přitom závisí na osobnostním založení. Může se třeba jednat jen o vyhledávání fyzické aktivity tam, kde existuje možnost alternativního chování. Například vyběhnutím do pátého patra prospějeme svému organismu více než užitím výtahu.

Studie prokázaly, že fyzické cvičení dokáže snížit hladinu noradrenalinu uvolněného při stresové reakci, zvýšit obranyschopnost proti infekcím a normalizovat činnost hormonálního a imunitního systému.

3.3.2 Masáž

I krátkodobou masáží se organismus dokáže dostat do relaxačního stavu, který sníží hladinu glukokortikoidů a adrenalinu. Prováděné studie navíc prokázaly souvislost mezi absolvovanými masážemi a zlepšením spánku. Masáž také zmírňuje deprese.

3.3.3 Dechová cvičení

Souvislosti mezi dechem a psychickým stavem organismu si povšimli už indičtí jogíni. Jejich nejdůležitějším poznatkem je fakt, že dýchání a psychický stav ve vzájemném vztahu, takže vědomou relaxací v jedné oblasti ovlivňujeme oblast druhou. Vhodně zvolená technika dechu tak dokáže ve velmi krátké době navodit žádoucí stav psychiky.