PSYCHOLOGIE

2.3.2 Emoce

Emoce jsou libé nebo nelibé subjektivní zážitky (radost, hněv...), doprovázené fyziologickými změnami (svalového napětí, krevního tlaku, srdečního tepu) a projevující se v chování mimikou a pantomimikou. Je zajímavé, že výrazy tváře mají celosvětově univerzální význam.

Emoce vznikají v souvislosti s uspokojováním potřeb, podněcují k akci (vzdalování či přibližování se zdroji libosti nebo nelibosti). Jsou charakterizovány intenzitou (nejslabším je pocit - slabý a dočasný emocionální stav, následuje nálada - slabý, víceméně trvalý emocionální stav, afekt - silný a krátkodobý, až po dlouhodobou a intenzivní vášeň) nebo trváním (krátkodobý afekt oproti dlouhotrvající náladě).

Emoce mohou být vázány na objekt (citový vztah) nebo jsou neurčité (citový stav). Rozlišují se emoce vyšší, které jsou podmíněny sociálně (láska, soustrast, nenávist, úcta), emoce intelektuální (radost z poznání), estetické (z uměleckého díla), etické (z pomoci druhému), a emoce nižší, související s biologickými potřebami. Jsou možná i jiná dělení (libé - nelibé, stenické = mobilizující - astenické).

2.3.3 Motivace

Motivací rozumíme proces aktivace a udržování určitého chování. Může mít vědomý i nevědomý zdroj. Motivace má emocionální podstatu. Vychází z nedostatku (organismu nebo v sociálním životě), který vyvolává potřebu. Dosažení uspokojení je spojeno s příjemnou emocí.

Motivy lidského chování jsou různé, o jejich zařazení se pokusil např. Abraham Maslow. Základ pyramidy tvoří fyziologické potřeby (dýchání, potrava a tekutiny, vyprazdňování, sex) následuje potřeba bezpečí a jistoty, poté náležení (lásky), ještě výš úcty a uznání. Následují kognitivní potřeby - potřeba vědět, rozumět a zkoumat, a poté estetické potřeby - potřeba symetrie, řádu a krásy. Vrchol pyramidy tvoří sebeaktualizace, sebeuskutečnění, realizace vlastního potenciálu. Nejprve musí být uspokojeny potřeby nižší, aby se člověk zabýval vyššími. Jiní psychologové tomuto názoru oponují tvrzením, že uspokojení vyšších potřeb je schopno nahradit neuspokojené základní potřeby (Viktor Frankl, Konrád Lorenz).

Stav závažného dlouhodobého neuspokojení psychických a sociálních potřeb se nazývá deprivace. Frustrace je stav psychiky vyvolaný nenaplněním určité potřeby. Motivuje buď k překonání, nebo k obcházení překážky, může být příčinou agrese.

V průběhu individuálního vývoje osobnosti se primární, pudové složky motivace modifikují a význam získávají motivy sekundární, naučené. Motivační síly ve svých vzájemných vztazích mohou člověka v jednání aktivovat nebo brzdit až blokovat (úzkost, strach). Ve výchově je vhodné posilovat pozitivní motivaci.

2.4 Psychické vlastnosti osobnosti

K vlastnostem osobnosti patří temperament, schopnosti, inteligence, tvořivost a charakter.