PSYCHOLOGIE

Novum kognitivistických teorií spočívá také v opuštění pojmu učení a jeho nahrazení pojmem paměti. Kognitivní psychologové potom hovoří o různých modelech pamětního kódování, o uchovávání informací a podobně.

2.2.2.2.1.4 Gestaltpsychologie a učení

Koncepce gestaltpsychologie se zaměřuje na specifickou interpretaci učení vhledem. Nejprve je tedy třeba uvést, co je vlastně termínem vhled označováno.

Psychologové gestaltpsychologie chápali vhled jako řešení problému náhlou restrukturací pohledu. Náhlé pochopení vztahů mezi prvky je také označováno jako takzvaný aha-efekt. Člověk dokáže (či naopak nedokáže) v jednom okamžiku stále stejné, sobě dostupné informace v závislosti na svých schopnostech přeskupit do nové struktury, v níž mu náhle dávají smysl, jeví se jako správné. Vhledu je zpravidla dosaženo až po různě dlouhém období hledání, pokusů a omylů.

Termín vhled (insight) vnesl do gestaltpsychologie jeden z jejích zakladatelů, W. Köhler. Z pozorování opic usoudil, že neúspěch doprovázející jednoduchá řešení problému má svůj smysl – dovoluje nám, stejně jako při pokusu opicím, získat informace o tom, že jednoduchá řešení jsou neúspěšná. Tím nás vede ke hledání a vytváření nových vztahů, které se mohou ukázat jako vedoucí k nalezení řešení.

Gestaltpsychologie zároveň správně upozorňuje na skutečnost, že učení vhledem je možné pouze tam, kde je organismu dána schopnost řešit problémy na úrovni představ. Tato schopnost je odvislá jak od fylogenetického, tak ontogenetického vývoje, dosahují ji tedy pouze organismy (jako druhy) od určitého vývojového stupně a jednotlivci v závislosti na vyzrálosti svých schopností. Gestaltpsychologie proto zdůrazňuje význam aktivity jednotlivce při řešení problémů.

Pozitivem současného vývoje v tematice učení je jednoznačně zřetelný odklon od zoocentrismu k antropocentrismu. Antropocentrické pojetí učení s sebou přináší důraz na subjekt, jeho osobní postoj k učení, vše, co je označováno termínem intencionalita. Jeden z představitelů tohoto pojetí, K. Holzkamp, odmítá jak přirovnávání lidské mysli k počítači, tak srovnávání s učením zvířat. Na konkrétní výsledky tohoto směru bádání si ovšem budeme muset ještě počkat.

2.3 Psychické stavy

Psychické stavy jsou relativně stabilnější než procesy. Rozlišujeme stavy dočasného rázu od relativně stálé úrovně psychiky.

2.3.1 Pozornost

Vědomí má výběrový charakter, projevuje se zaměřením a soustředěností na určité obsahy a eliminací jiných. Tuto schopnost označujeme jako pozornost. Předmětem pozornosti mohou být vnější jevy i naše vlastní duševní jevy. Pozornost může být bezděčná, nevyžadující předcházející úmysl, i úmyslná, často udržovaná vůlí.

Pozornost se vyvinula z orientačně pátracího reflexu, kterým disponují již zvířata. Tento reflex jim umožňuje zareagovat na podnět.