PSYCHOLOGIE

1.4.2.3 Alfred Adler

Svým dílem Adler překonal Freudův přílišný důraz na roli intrapsychických procesů ve vývoji člověka. Namísto pudových sil poukázal na roli sociálních vztahů.

Základními pojmy Adlerovy individuální psychologie je sociální cit (touha někam patřit) a touha po moci (usilování o nadřazenost). Dítě se podle něho rodí s pocitem bezmoci, méněcennosti, který v něm výchova a společenská situace ještě upevňuje. Soupeření s ostatními vrstevníky komplex méněcennosti ještě prohlubuje. Východisko vidí v individuálním přijetí pohledu na svět coby místo spolupráce jedince s druhými, společenství spolupráce.

Alfred Adler (1870–1937)

Rakouský psychiatr, zakladatel individuální psychologie. Studoval potřebu jedince začlenit se do společnosti.

1.4.2.4 Kulturní psychoanalýza Ericha Fromma

Fromm vidí člověka jako bytost jen částečně vydělenou z přírody. Jsme plni rozporů a protikladů. Západní společnost charakterizuje obyčejně nevyrovnaný vztah k majetku. Podaří-li se tento problém vyřešit, stává se člověk svobodným, podle Fromma tzv. produktivním charakterem (schopným tvůrčí práce, rozumného myšlení a vyzrálé lásky).

Erich Fromm (1900–1980)

Americký filozof a psycholog německého původu. Pracoval pro frankfurtskou školu, v roce 1934 emigroval do USA. Jeho psychologie vidí štěstí jako štěstí jiných. Z díla: Psychoanalýza a náboženství, Být či mít.

1.4.2.5 Kulturní psychoanalýza Karen Horneyové

Psychické problémy podle Horneyové pramení z v dětství prožívaném nedostatku lásky, zázemí a uznání. Dítě se cítí odcizeno od ostatních, zmítá se mezi touhou přiblížit se jim nebo jít proti. Pokud tyto pocity přetrvávají do dospělosti, projevují se jako neurózy.

Karen Horneyová (1885–1952)

Německá psychiatrička, působící také v USA. Příčiny psychických problémů hledala v orientaci k druhým lidem. Z díla: Nová cesta v psychoanalýze, Neurózy a lidské zrání.

1.4.3 Psychologie tvarová

Je nazývána také celostní, gestaltpsychologie (z německého Gestalt – tvar, útvar, konfigurace, vzorec, struktura). Chce chápat psychiku jako celek nad částmi (psychologické obsahy ve vědomí vznikají ze zážitku jako celku). Celek je víc než souhrn částí, člověk je bytostí aktivně usilující o poznání. Filozoficky vychází z fenomenologie.

Na americkém kontinentu (po nucené emigraci některých psychologů z Německa po nástupu Hitlera) vznikla varianta neogestaltismus s oslabeným vlivem fenomenologie, zdůrazňující aktivitu jednotlivce při řešení problémů.

Fritz Pearls [pérls] (1893–1970)

Americký psychiatr německého původu, tvůrce gestaltterapie. Zdůrazňoval potřebu úplného sebeprožívání, prožitku gestaltu (tvaru, celku). Z díla: Gestaltterapie. Narušení a růst lidské osobnosti.

Gordon Allport (1897–1967)

Psycholog, zastánce flexibilního pojetí chování (různého chování v různých situacích), profesor Harvardu. Zaujal odmítavé stanovisko k hlubinné psychologii i k behaviorismu. Z díla: Osobnost: Psychologický výklad.