Otázka č. 25

25. Psychologická problematika předoperačních a pooperačních stavů (bolest, strach, úzkost)

Psychologie bolesti.

BOLEST lze charakterizovat takto:

- je to negativní, subjektivní příznak, senzorický a emociální zážitek, který je spojen se skutečným nebo domnělým poškozením tkáně.

Znaky bolesti:

- bolest je varovným signálem a má ochrannou funkci, upozorňuje, že došlo k poškození organismu nebo že poškození může záhy nastat

- nutí jedince svým nepříjemným emočním doprovodem k jejímu odstranění, tedy i k odstranění příčiny bolesti

- bolest tvoří komplexní (smyslový i emoční) zážitek, jehož kvalita a intenzita jsou dány i jedinečnou a předchozí zkušeností pacienta s bolestí významem, jenž situaci bolesti přikládá, a způsobem, jakým se člověk naučil s bolestí vyrovnávat, tyto okolnosti zdůvodňuje značnou rozmanitostí ve vnímání, prožívání, hodnocení a reagování na bolest

- bolest je tak především subjektivní (osobní, příznaky vnímány pacientem) zkušeností a stavem

- při zjišťování kvalit a intenzity bolesti se řídíme tím, co nám pacient říká, jak reaguje a jedná. Nemocnému vždy věříme a o intenzitě jím popisované bolesti nediskutujeme

- bolest je obrannou reakcí signalizující poškození, je nejtypičtějším příznakem a průvodním jevem většiny onemocnění

- úkolem bolesti je upozornit, že organismu hrozí nějaký problém, že dochází k určitému poškození

- bolest vyvolává řadu dalších nepříjemných reakcí a pocitů, které se zejména při delším trvání těžko snášejí

- každý člověk je jiný, jedinečný, jinak se chová a jinak danou situaci spojenou s bolestí prožívá

- síla prožívání bolesti vždy neodpovídá rozsahu poškození, některé části těla jsou mnohem citlivější na poranění než jiné

- bolest má významnou funkci regulační

- žena snáší trpělivěji bolest (přetrpí ji ), vliv na bolest má také denní doba (celkové psychické rozpoložení, snášíme bolest lépe např. při vytrhávání obočí, depilaci) - Porod dítěte –bolest lze lépe vydržet, když je spojena s radostným očekáváním, jakým bezesporu narození dítěte je.

U bolesti rozlišuje tři vzájemně propojené stránky:

1. smyslová (senzorická) – spočívá v lokalizaci bolesti, posuzování intenzity a kvality pacientem (např. bolest palčivá)

2. emoční – emoční doprovod – jde o prožívání nemoci. Emoční stránka se týká hlavně motivace a tendencí bolest zmírnit a odstranit

3. hodnotící – zde se nejvíce uplatňuje myšlení, jde o srovnání bolestí na základě dřívějších zkušenost

Bolest dělíme na:

Akutní – provází z pravidla akutní problémy chirurgického či interního charakteru. Jde o náhlé, relativně krátké působení. Nemocný reaguje zrychleným pulsem (tachykardie), dechem (tachypnoe), neklidem, rozšířenými zornicemi, pocením, někdy i rychlými změnami poloh či pláčem, nářkem, při velmi silné intenzitě bolesti může dojít až k šoku. Jedinec postižený silnou akutní bolestí se snaží odstranit její zdroj, může se chovat agresivně – případně i k sobě, aby nesnesitelné bolesti unikl, např. sebevražedné jednání. Akutní bolest trvá maximálně do šesti měsíců. Pokud nezmizí ( vyléčení, operativní zákrok), přechází v bolest chronickou.