Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázka č. 25

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (78,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

25. Psychologická problematika předoperačních a pooperačních stavů (bolest, strach, úzkost) Psychologie bolesti. BOLEST lze charakterizovat takto: - je to negativní, subjektivní příznak, senzorický a emociální zážitek, který je spojen se skutečným nebo domnělým poškozením tkáně. Znaky bolesti: - bolest je varovným signálem a má ochrannou funkci, upozorňuje, že došlo k poškození organismu nebo že poškození může záhy nastat - nutí jedince svým nepříjemným emočním doprovodem k jejímu odstranění, tedy i k odstranění příčiny bolesti - bolest tvoří komplexní (smyslový i emoční) zážitek, jehož kvalita a intenzita jsou dány i jedinečnou a předchozí zkušeností pacienta s bolestí významem, jenž situaci bolesti přikládá, a způsobem, jakým se člověk naučil s bolestí vyrovnávat, tyto okolnosti zdůvodňuje značnou rozmanitostí ve vnímání, prožívání, hodnocení a reagování na bolest - bolest je tak především subjektivní (osobní, příznaky vnímány pacientem) zkušeností a stavem - při zjišťování kvalit a intenzity bolesti se řídíme tím, co nám pacient říká, jak reaguje a jedná. Nemocnému vždy věříme a o intenzitě jím popisované bolesti nediskutujeme - bolest je obrannou reakcí signalizující poškození, je nejtypičtějším příznakem a průvodním jevem většiny onemocnění - úkolem bolesti je upozornit, že organismu hrozí nějaký problém, že dochází k určitému poškození - bolest vyvolává řadu dalších nepříjemných reakcí a pocitů, které se zejména při delším trvání těžko snášejí - každý člověk je jiný, jedinečný, jinak se chová a jinak danou situaci spojenou s bolestí prožívá - síla prožívání bolesti vždy neodpovídá rozsahu poškození, některé části těla jsou mnohem citlivější na poranění než jiné - bolest má významnou funkci regulační - žena snáší trpělivěji bolest (přetrpí ji ), vliv na bolest má také denní doba (celkové psychické rozpoložení, snášíme bolest lépe např. při vytrhávání obočí, depilaci) - Porod dítěte –bolest lze lépe vydržet, když je spojena s radostným očekáváním, jakým bezesporu narození dítěte je. U bolesti rozlišuje tři vzájemně propojené stránky: 1.smyslová(senzorická) – spočívá v lokalizaci bolesti, posuzování intenzity a kvality pacientem (např. bolest palčivá) 2.emoční– emoční doprovod – jde o prožívání nemoci. Emoční stránka se týká hlavně motivace a tendencí bolest zmírnit a odstranit 3.hodnotící– zde se nejvíce uplatňuje myšlení, jde o srovnání bolestí na základě dřívějších zkušenost Bolest dělíme na: Akutní– provází z pravidla akutní problémy chirurgického či interního charakteru. Jde o náhlé, relativně krátké působení. Nemocný reaguje zrychleným pulsem (tachykardie), dechem (tachypnoe), neklidem, rozšířenými zornicemi, pocením, někdy i rychlými změnami poloh či pláčem, nářkem, při velmi silné intenzitě bolesti může dojít až k šoku. Jedinec postižený silnou akutní bolestí se snaží odstranit její zdroj, může se chovat agresivně – případně i k sobě, aby nesnesitelné bolesti unikl, např. sebevražedné jednání. Akutní bolest trvá maximálně do šesti měsíců. Pokud nezmizí ( vyléčení, operativní zákrok), přechází v bolest chronickou. Chronická– bývá charakterizovaná jako dlouhodobě vyčerpávající působení nepříjemných podnětů, tedy bolesti v organismu. Člověk je těmito opakovanými nepříjemnými prožitky velmi vyčerpán a unaven, má špatnou náladu, reaguje na běžné záležitosti nepřiměřeně nebo je skleslý až apatický (snížená citová reaktivita), nespavost, nechutenství, mnohdy je omezován fyzicky, psychicky i společensky a může se stát, že díky těmto faktorům upadá do depresí a izolace. Někdy vede bolest k silnějším emočním reakcím proti ošetřujícímu personálu. Chronická bolest může vést k úplnému vyčerpání pacienta. Nejčastěji se vyskytuje u onkologických, neurologických, gynekologických a interních pacientů. Za chronickou bolest je považována bolest, jestliže trvá déle než půl roku. Každý člověk má jiný práh bolesti, to znamená, že na stejný podnět reaguje pouze tím, že cítí nepříjemné podněty, jiný však ve stejné situaci označuje podněty za bolestivé. Dolní práh bolesti = intenzita podnětu, která vede k minimálnímu vjemu bolesti. Horní práh bolesti = tolerance k bolesti. Pozor na jedince s vysokým prahem bolesti, mohou být ohroženi na životě. Prožívání bolesti a hodnocení její síly je vždy subjektivní, bolest nelze objektivně potvrdit ani vyloučit. Bolest nemocného tělesně a duševně vyčerpává a deprimuje, čímž ohrožuje proces uzdravování. I proto je třeba ji co nejrychleji odstranit, i když někdy je bolest pro stanovení diagnózy potřebná a lékař ji proto netiší úmyslně. BOLEST DLE MÍSTA VZNIKU: somatická – z kůže nebo pohybového aparátu viscerální – útrobní neurogenní – vystřeluje fantomová – po amputaci (nejčastěji končetiny) analgezie – válečná zranění TIŠENÍ BOLESTI: -psychologickými prostředky - vhodné zaměstnání nemocného, například četbou, sledováním TV, vyprávěním, rozhovorem na vhodné téma, aby nemocný svoji pozornost orientoval jiným směrem - formy sociálního a jiného obměňování nemocných v souvislosti s redukcí bolestí. Osvědčuje se zejména u nemocných s chronickými bolestmi. - relaxační tišení – např. dechová cvičení, meditování, svalové uvolnění, masáže - rozhovor - aktivní naslouchání - vysvětlení odborného výkonu, ošetření a léčby, které jsou spojené s bolestí, a upozornění na bolest těsně než nastane - vytvoření vzájemného vztahu a důvěry mezi nemocným a zdravotníkem - projevení empatie - poskytnutí dostatečných informací - vždy necháme nemocného bolest popsat a vylíčit, vyhýbáme se sugestivním (návodným) otázkám, nemocný zpravidla oceňuje náš zájem - projevujeme soucit, a to i tělesným dotykem, pohlazením, podání ruky (haptický kontakt). Tato forma je žádoucí především u dětí a starých nemocných - bojujeme proti strachu, zvláště proti strachu z bolesti, který její prožívání zhoršuje - muzikoterapie - čisté prádlo, upravené a čisté lůžko, příjemná úlevová poloha -lékové formy -nejčastěji jsou využívána analgetika, opiáty (například ve formě čípků (Indometacin), injekce, náplastí, apl

Témata, do kterých materiál patří