Otázka č. 25

- v průběhu reakce dochází k fyziologickým změnám, ale také k různým projevům v chování. Může dojít k úniku ze situace nebo zabránění tomu, co v nás vyvolává strach.

PŘIMĚŘĚNÝ STRACH (kladný význam strachu) – chrání nás před zbytečným rizikem, například přestat kouřit ze strachu před zdravotními následky

NADMĚRNÝ STRACH (panický strach) – vede člověka ke škodlivým reakcím, ukvapenému neúčelnému jednání, kdy jedinec vnímá realitu nepřesně a mnohdy dělá věci, za které se později stydí, nebo pro které má pocit viny.

Strach vede k mobilizaci organismu, zvláště ke zvýšení TK, což nám dodává energii, například při obraně síly, při vyproštění nebo útěku z rizikového místa.

Strach má i záporný význam, čímž dochází k zatížení organismu, jako je například: zvýšení TK, pocení, poruchy zažívání, tachykardie (zrychlený tep), tachypnoe (zrychlený dech), bledost, sucho v ústech, pocit ohrožení → úzkost.

Strach, který vede k vyhledávání pomoci, se střetává se strachem z nepříjemných, lékařských zákroků. Toto pak komplikuje diagnostiku a léčbu. Například dítě se brání vyšetření fyzickým odporem, tachykardie ruší vyšetření srdce a cév. Nemocný člověk se bojí řady věcí. (např. strach z hospitalizace, operace, vyšetření, ze zákroku…)

Příklad : chorobný strach z onemocnění rakovinou = KANCEROFOBIE. Takový člověk opakovaně požaduje vyšetření, dožaduje se zvýšené péče. Pokud mu lékař toto odmítá poskytnout, najde si jiného odborníka.

ZDROJE STRACHU:

- nízká informovanost o vyšetření, léčbě, progóze

- strach z jednostranných zkušeností

- strašení lékařem, injekcemi, pohybem v nemocnici

- sledování nevhodných filmů

- přehnaná zdůrazňování zdravotních rizik

- vyprávění strašidelných historek, zvláště před spaním (u dětí)

- sdělování nepříjemných zážitků a zkušeností se zdravotníky a léčbou

Strach vyvolávají signály ohrožení a těch je u nemoci celá řada. Jedná se o tzv. příznaky, které na se sobě pozorujeme, ať už jsou to různé kožní změny, příměsi v moči, stolici,zhoršení zraku, sluchu, hybnosti, ale i celá řada dalších.

Máme strach, protože tyto obtíže jsou signálem možného rozvoje nemoci a dalších vážnějších obtíží, případně smrtelné nemoci. Signálem ohrožení může však být i nepříznivá zpráva lékaře nebo nepříznivý výsledek laboratorního vyšetření, někdy i tehdy, když na sobě sami nic nepozorujeme. Signálem pro nás je i možnost, že dostaneme špatnou zprávu. Pro někoho je i návštěva zdravotnického zařízení sama o sobě situací, která vyvolává negativní emoce.

Předmětem strachu může být:

● bolest – kterou člověk zná z předchozích onemocnění, vyšetření nebo dokonce

vyprávění

● ztráta životních možností – bojí se neschopnosti pracovat, bavit se, starat se o rodinu, zvláště pokud se jedná o delší dobu