PSYCHOLOGIE

Psychologie je tak vědou bez paradigmatu s dalším vývojem, který nelze spolehlivě předpovědět.

2. POPIS PSYCHICKÝCH JEVŮ

2.1 Roztřídění psychických jevů

Psychické jevy zahrnují psychické procesy (poznávací – vnímání, představování, fantazie, myšlení a řeč, paměťové – paměť a učení), stavy (pozornost, nálada, citové stavy) a vlastnosti (schopnosti, temperament, charakter, rysy osobnosti – povahové vlastnosti jako vytrvalost, upřímnost, pravdomluvnost, čestnost). Doplňují je dílčí psychické předpoklady (vůle, zájmy). Psychické jevy jsou vázány jednak na zralost mozku, jednak na momentální funkční stav určitých oblastí mozku. Zvláště v afektivní a pudové složce chování zde navíc působí i hormonální vlivy.

2.2 Psychické procesy

Psychické procesy jsou z psychických jevů nejrychlejší, mohou být záhy nahrazeny procesem jiným.

2.2.1 Psychické procesy poznávací

2.2.1.1 Vnímání

Vnímání je aktivní vědomé vytváření smyslového obrazu vnějšího světa. Umožňuje časoprostorovou orientaci v prostředí i praktickou předmětnou činnost. Podněty jsou ve smyslových orgánech převáděny na podráždění a vnímající osoby je pociťují jako vjemy. Vjem je psychický obraz objektu existujícího mimo naši mysl a působícího v dané chvíli na naše smysly.

Vjemy dělíme na 5 druhů podle pěti smyslů. K nim musíme připočíst další vjemy (polohy, bolesti, vjemy orgánové atd.). U lidí je nejlépe vyvinut zrak.

Centrálním psychologickým tématem vnímání je očekávání při vnímání.

Radikálně omezené vnímání je možno využít jako terapeutickou metodu.

2.2.1.2 Představování

Představou je obraz předmětu, který není přítomný, pokud vůbec existuje. Rozlišujeme představy spontánní od navozených, pamětné od fantazijních.

Představy slouží k přípravě činnosti či vyrovnávání vnitřního napětí. Mohou vytvářet celé řetězce podle současnosti, následnosti, novosti, častosti a živosti – asociačních zákonů. Většina lidí má smíšený typ představivosti, někteří mohou mít některou ze složek (zrakovou, sluchovou či pohybovou) posílenou.

2.2.1.3 Fantazie

Kombinaci představ, která vytváří něco nového, nazýváme fantazie. Má stejnou funkci jako představování – tvořivou (science fiction, originální umělecká díla) a únikovou (subjekt kompenzuje své frustrace, nesplněné naděje a nedostatky).

2.2.1.4 Myšlení a jazyk

Myšlení je v psychologickém smyslu slova chápání a řešení problému pomocí symbolů, představ a vjemů. Představa je vědomá reprezentace vnějšího světa, prožívání obrazu reality a možných změn v realitě. Tyto představované změny umožňují názorné myšlení. Řešení nacházíme předjímáním následků jednání. V průběhu vývoje člověka se s nástupem dospívání člověk stává schopen zacházení s pojmy, tedy abstraktního (pojmového) myšlení.