PSYCHOLOGIE NEMOCNYCH

Větší počet lidí přežívá a život se pro ně stává problematickým z mnoha důvodů:

• Jsou dlouhodobě ohroženi možnosti náhlé smrti

• Musejí se smířit s tím že už nebudou nikoli zdrávy a budou vždy žít s nějakým defektem.

• Jajich život je omezen z běžnách situacích buď nemocí samou a také je omezen různými přistroji a pomůckamikteré k životu potřebují(uměla ledvina, inzulín,invalidní vozik,

• Jsou jsou doživotně závislý na na zdravotnickém personálu.

PSYHOLOGICKÁ PROBLEMATIKA HEMODIALYZOVANÝCH PACIENTŮ

-na hemodyalýze dochází lidé u kterých došlo k akutnímu nebo chronickému selhání ledvin. U těchto lidí k jejich nefunkčnosti ledvin se v krvi hromadí dusikaté a toxické látky(např otrava houbamy) a tělo se jich neumí zbavit-člověk by zemřel. Musí docházet na hemodyalýzu(u chronického selhání) 2-3 krát tydně na dyalyzační oddělení člověk tráví 4-8 hodin.

-v psychologii byla vypracována stadia, jak se nemoc vyrovnává s hemodialýzou

1)líbanky-pozitivní stádium člověk díky dialýze se cití lépe přestavá mít řadu potíží které před zahájení léčby měl(nemá otoky, není unaven, mizí dušnost, není malátný, po psychické stránce se cití dobře) –cití se štasten pozitivně naladěn z umělé ledviny, toto období netrvá dlouho člověk si uvědomuje závislost na dialýze časová zátěž stejné sestry a spolupracovníci.

2)rozčarování-psychocké dekompenzace –přizpůsobení, člověk si začne uvědomovat závislost na přístrojích, musí dojíždět na hemodyalýzu je odkázán na zdravotníky, nemůže jed kamkoli musí jed tam kde je dyalýza někde poblíž, musí si třeba najít jiné zaměstnání

3)adaptace-až si nemocní zvyknou že musí změnit svůj životní program a začlenit do něj umělou ledvinu dochází k dlouhodobé adaptaci. Velmi důležitým činitelem v období dlouhé adaptace je vztah ke klíčové osobě. K adaptaci přizpívá teké to že v rámc dyalizačních středisek pracují kluby(spolky) a cílem je že organizují společné dovolené, přátelý se, vyměnují si zkušenosti.

PRODUKTIVNÍ A NEPRODUKTIVNÍ CHOVÁNÍ(Cvičení)

PRODUKTIVNÍ

Kladné chování zdravotníku k nemocným, které přizpívá pozitivně k léčbě. Sestra přihlíží při jednání s pacientem k jeho osobním zvláštnostem(věk, citlivost, schopnost adaptace)

PRAVIDLA PRODUKTIVNÍHO CHOVÁNÍ

1. Uvedení nemocného do prostředí léčebného zařízení-představení se, vysvětlení neznámých věcí, kde je jídelna..)

2. Sestra při jednání se snaží zmírnit záporné emoce nemocného(strach, nejistota, stud)

3. Projevit zájem o pacienta, projev sympatii (oslov jménem,pozdrav,zpomalým tempo řeci,artikulus,usměj se)

4. Snaha o spolupráci s pacientem

5. Vytvoř ovzduší optimismu,smysl pro hůmor,

6. Trpělivost, vyslechnout pacientův monolog

7. Ocenění a pochvala pacientovi snahy a úsilý.

8. Zdravotník by neměl používat profesní hantýrku (dostanete kapajdu,dáme ho na dospávák)

9. Neřešit problémy před pacientem které se ho netýkají