Socialni_psycho_zkracena

- à i přisouzené stereotypy jsou součástí sociální a etnické identity jedince – jedinec si

je zvnitřňuje

Stereotypy a sebenaplňující se proroctví

- Členové majoritní společnosti = mají stabilní a pevný sebeobraz, identitu
- X minorita = silně a intenzivně si uvědomuje stereotypy, které vůči ní má majorita à

snadněji těmto útokům podlehnou à sebenaplňující se proroctví

- Předpojatí lidé evokují v druhých stereotypní chování

Agrese
Příčiny agresivního chování = deindividuace
= člověk jako součást nějaké skupiny, špatně identifikovatelný v davu à pocit relativní
anonymity
à dochází k osvobození od sociální kontroly
Zimbardo – 1970 – Experiment s VŠ studentkami v převleku které trestaly jiné ženy (ty
v převleku trestaly druhé déle než ty bez převleku)
Člověk jako člen davu à přesvědčený, že jeho chování nebude možné identifikovat à
beztrestnost zvyšuje agresi
Konformita
Muzafer Sherif – Autokinetický efekt

- Chování při nedostatku spolehlivých kritérií à stav nejistoty vyvolává potřebu

orientovat se podle názoru ostatních

Solomon Asch – Přímky 1951

- Jedinci jsou konformní, chovají se podle většiny i ve zcela jednoznačné situaci
- Pokus – jedinci předposlední v řadě, 8 přímek a která je stejně dlouhá jako vzorová,

PO odpovídaly jako skupina

- Snaha předejít konfliktu = velice důležitá
- PO věřily, že je důležité ve skupině zachovat harmonii, ale prožívaly velkou úzkost při

vědomě nesprávných odpovědích

- Pokud změněna proměnná – stačila jedna osoba která nesouhlasila se zbytkem skupiny

à PO se většinovému hlasu skupiny nepřizpůsobila

- Respondenty v Aschově experimentu nejvíce ovlivnila: jednotnost, stabilita,

rozhodnost úsudku

à dotazovaný jedinec vnímá ostatní členy jako velké odborníky = větší než je on sám à
větší tendence přizpůsobit se názoru většiny
Důvody konformity:

- Zajištění či udržení přízně skupiny – potřeba být oblíbený

- Potřeba mít pravdu, nebýt „za blbce“
- Strach z odlišování se, z konfliktů
- Efekt zdálnivé korelace = chovali se tak všichni, tak to musí být správně

Stanley Milgram a poslušnost 1963

- „zkoumání bolesti na vliv učení“ – výzkum který má za cíl pomoci lidem zlepšit

paměť

- Učitel – Žák – Kontrolní osoba
- Nesprávné odpovědi žáka trestané učitelem elektrickým šokem
- Učitel – 30 tlačítek, po 15 voltech, 15-450 voltů (slabý – velmi silný – nebezpečný

šok)

- 63% PO – ochotno udělit nejvyšší stupeň el šoku
- Řídil-li experiment obyčejný muž - poslušnost 20%
- Budova „výzkumná instituce“ – poslušnost 48%
- Buda „Princeton University“ – poslušnost 80%

IV.

Kognitivní disonance

= nejvlivnější teorie 50.-70. léta
Autor = Leon Festinger (žák K. Lewina) (začal s ní již Lewin, proslavil až Festinger)
Dnes tato teorie obecně přijímaná, výzkumy se ale již nekonají
Člověk cítí neklid, a napětí, protože zastává protichůdné názory (šéf je zlý člověk, ale když se
potkáme jsem k němu příjemný)