Temperament
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Teorie humorální:
Už od antiky trval zájem o vtah mezi osob. Vlastnosmi a biologií organismu. Nejstarší známou teorií temperamentu „humorální“ vytvořil Hippocrates (galenos). Sangvinik, cholerik, melancholik a flegmatik. Podle převahy tělních tekutin, je dnes už překonaná, její
hlavní přínos – v samotné typologii lidí na základě invidi rozdílů v jejich chování.
Temperare- mísit, směšovat, míchat
Převládající tekutina Typ temperamentu Psychologická charakteristika osobnosti Krev Sangvinický živý, pohyblivý, snaží se o časté střídání dojmů, rychle reaguje na události, snadno se vyrovnává s nepříjemnostmi a nezdary Hlen Flegmatický pomalý, klidný, se stálými náladami a snahami a s nevýraznými vnějšími projevy psychických stavů Žluč Cholerický rychlý, prudký, schopný věnovat se velmi náruživě aktivitám, nevyrovnaný, se sklony k prudkým citovým vzplanutím a náhlým afektivním změnám Černá žluč Melancholický snadno zranitelný, se sklony hluboce prožívat i méně významné události, přitom však chabě reagující na své okolíKonstituční teorie temperamnetu:
ERNST KRETCHMER (1921) „temp. vlastnosti a nejdůležitější psychické poruchy souvisí se stavbou těla“
Ernst Kretschmer na základě deskriptivního zpracování psychiatrických kazuistik vymezil tři vyhraněné a jeden nevyhraněný tělesný typ, s nimiž spojil typy temperamentu i jejich vyústění do psychiatrických chorob[2]. Jím uváděné souvislosti mezi konstitucí, typem temperamentu a tendencemi k příznačným typům psychického narušení zobecňuje následující tabulka:
Podle Sheldona: ENDOMORF – zaoblený, měkký a tučný
MEZOMORF – tvrdý, hranatý, s velkými kostmi a svaly