Temperament

EKTOMORF – vysoký, hubený, s velkou lebkou

Teorie Thomase a CHessové

Moderní teorie temperamentu

Teorie vycházející z výzkumů dětské populace

Teorie Thomase a Chessové a jejich pojem “goodness of fit”

Thomas a Chessová vycházeli z potřeb klinické praxe. Zabývali se přitom otázkou, jakými mechanismy ovlivňuje temperament člověka od raného dětství po dospělost. Ve své koncepci využívají koncept tzv. goodness of fit (volně můžeme přeložit jako "blahodárnost vhodné konstelace").

Podle této koncepce nezávisí patologický nebo normální vývoj pouze na temperamentových vlastnostech, ale je výsledkem interakce mezi temperamentem, ostatními osobnostními charakteristikami člověka a specifickými rysy prostředí. Předpokládá se zde biologický základ temperamentu, který však může být vlivem okolí modifikován či dokonce změněn. O goodness of fit můžeme hovořit ve chvíli, kdy temperament jedince slouží ke zdárnému zvládání požadavků ze strany okolí (v opačném případě hovoříme o "poorness of fit")[1][2].

Temperament definují jako styl chování a identifikují pro něj devět temperamentových kategorií:

1. úroveň aktivity

2. pravidelnost biologických funkcí (cyklus bdění a spánku)

3. pozitivní nebo negativní reakce na nové situace

4. snadná nebo obtížná adaptabilita na potřebu změny v již zavedených vzorcích chování

5. podnětový práh

6. kvalita převažující nálady (pozitivní vs. negativní)

7. intenzita exprese nálady

8. odklonitelnost pozornosti při trvající činnosti

9. délka rozpětí pozornosti a stupeň vytrvalosti při obtížném úkolu

Kromě těchto kategorií rozpracovali také tři funkčně významné temperamentové typy, resp. konstelace temperamentových kategorií na základě faktorové analýzy[2]. Jedná se o snadný temperament, který zahrnuje pravidelnost biologických funkcí, pozitivní reakce na nové podněty, rychlou adaptaci na změny a uměřenou, převážně pozitivní náladu. Protikladem je obtížný temperament, který je charakteristický nepravidelností biologických funkcí, negativními reakcemi na nové situace nebo osoby, pomalou adaptací na změny a intenzivní, často negativní náladou. Mezi těmito dvěma typy stojí tzv. pomalu se rozehřívající temperament ("slow-to-warm-up temperament"), který je typický negativními reakcemi střední intenzity na nové podněty, s pomalou adaptací po jejich několikerém opakování[2].

Označení temperamentu jako snadného nebo obtížného bývá předmětem kritiky tohoto modelu, neboť vnáší do popisu chování hodnotící aspekt. Dále, ačkoliv se zdá, že zavedením devíti kategorií pro popis temperamentu zavedli novou strukturu, při bližším pohledu zjistíme, že tyto kategorie odpovídají osobnostním dimenzím založeným na konceptu aktivace (arousal), jako je např. dimenze introverze-extroverze v pojetí H. J. Eysencka[2].

GOODNESS OF FIT