Wilhelm Maximilian Wundt
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Bližší metody a zjištění ohledně apercepce uvedu podrobněji v dalším tématu(Wundtovy experimenty).
Vůle
Pro Wundta neznamenala vůle pouze možnosti volby či rozhodnutí, ale něco mnohem víc. Pro něj vůle znamenala celkovou svobodu rozhodování se a možnost vlastních názorů, které máme o d svého zrození. Jedním z jeho děl na téma vůle byla kniha z roku 1880 Grundzuge der physiologischen Psychologie(Základní aspekty fyziologické psychologie). Vůle je vlastně naše psychologická aktivita v rámci rozhodování.
Strukturalismus
Jedná se o psychologický směr, který se propojoval s introspekcí, neboť Wundt věřil, že introspekce by mohla napomoct popsání svých pocitů a emocí do nejmenších detailů.
Významným Wundtovým pomocníkem byl v tomto směru jeden z jeho nejlepších žáků, britského původu, Edward Titchener. V tehdejší době to byl jeden z velmi nadaných žáků, který se zasloužil o rozšíření pojmu strukturalismus až do USA, kde později působil jako profesor filosofie a většinu svého života zasvětil zkoumáním strukturalismu.
Edward Titchener
(http://vlp.mpiwg-berlin.mpg.de/vlpimages/images/img29933.jpg)
Introspekce v praxi
(http://www.psi.uba.ar/extension/museo/historia/imagenes/laboratorio02_g.jpg)
Wundtovy experimenty
Když v roce 1879 otevřel první psychologickou laboratoř v Lipsku, otevřel tím dveře mnoha lidem, kteří se tomuto tématu chtěli věnovat a díky jeho odhodlanosti měli možnost využít své znalosti. Toho využilo nezměrné množství studentů z Německa, Británie a USA, což bylo pro Wundta v budoucnu velkým bonusem, neboť tito studenty napomohli rozšířit jeho metody a názory po celém světě.
Základním principem Wundtových experimentů bylo použití jeho teorii v praxi na subjektech. Nejednalo se však o žádné brutální experimenty ve stylu mučení či zjišťování lidských podmětů na bolest. Šlo o naprosto humánní způsob experimentů a v mnoha případech se ho účastnili nejenom jeho žáci, ale i on sám. Cílem bylo zjistit a identifikovat jakým stylem a za jakých podmínek se v lidské mysli rozvíjí podnět a pozorovací schopnosti.
Během výzkumu se Wundt soustředil na 3 hlavní duševní oblasti fungování: myšlenky, obrazy a pocity.
Příklady experimentů
Poslouchání metronomu
Jednalo se o metodu při které Wundt a jeho skupinka studentů poslouchala několik hodin metronom, neboli taktoměr, který používají hudebnici při udání rytmu. Během poslechu mění rychlost a typ rytmu a vzájemně si popisují své pocity a hodnotí, co jim je příjemné a co nepříjemné.
Výsledkem bylo zjištění, že při rychlejších úderech v člověku roste vzrušení, zatímco při pomalých se daná osoba uvolní. Dále se zjistilo, že po nějaké době začne být osoba nervózní před každým následujícím ťuknutím a po jeho odeznění se subjekt zase uklidňuje.
Barevnost pocitů