Neetická práce v oděvním průmyslu

3.3 Jednotlivé oděvní koncerny

V téhle kapitole bych chtěla krátce zmínit jednotlivé oděvní koncerny operující na českém trhu a také „známkování“, které jim předělila australská charitativní společnost, zabývající se etickou výrobou oblečení.

Začnu s vůbec největší společností na celosvětovém trhu, tou je firma Inditex. Tento název je zřejmě většině lidí (jako i mně donedávna) neznámý, ale firma vlastní značky, které jsou u nás na trhu známé a zaběhnuté – Zara a její odnož s domácími potřebami Zara Home, dále značku Bershka, Stradivarius a Pull&Bear cílící na mladistvé. Tahle firma obdržela výbornou známku – A. Dále už to však nebylo tak dobré – další nadnárodní koncern operující na našem trhu je firma H&M, která ovšem nevlastní jen značku H&M, ale i značky COS, Monki, Weekday, &other stories a Cheap Monday – všechny z těchto výše jmenovaných nabízí oblečení v lepší kvalitě než samotné H&M, často zaměřené na jednu užší cílovou skupinu tak, aby pokryli co nejširší okruh spotřebitelů. Celkově firma H&M obdržela známku B+. Levi’s, nejznámější výrobce džínových kalhot, který se již velmi dlouho drží na trhu, však dostal známku C+, stejně jako známí výrobci bot a sportovního oblečení Adidas, New Balance, Nike (vlastník Converse) a firma Gap inc. [21]

3.4 Pohled západní (naší) společnosti na problém

[CHART] Jako součást téhle práce jsem vypracovala deseti otázkový dotazník. Na ten jsem dostala 92 responzí, nejčastěji odpovídali lidé ve věku od 17 do 21 let, věk respondentů ovšem byl různorodější – od 14 do 48. Z devíti desetin dotazník odpovídaly ženy.

41,3% dotazovaných o pojmu sweatshop někdy slyšelo, oproti tomu přes 58 procent o tomhle termínu nikdy neslyšelo.

[CHART]

[CHART]Oproti cca 40% dotazovaných, kteří už o tomhle termínu slyšelo, jen necelých 30% vědělo, co tenhle termín znamená (či si myslelo, že ví, co znamená).

Po téhle otázce jsem nechala respondenty zodpovědět stejnou otázku, tedy jestli ví, co pojem „sweatshop“ znamená, jejich vlastními slovy. Z celkových dvaceti osmi odpovědí jen dvacet bylo blízko pravdě. Šest z nich bylo více, či méně irelevantních. Na obrázku, který je níže, [CHART]jsou označeny správné (či víceméně správné) odpovědi zeleně a ty špatné růžově. Vznikla tam záměna slov „sweat“=pot, či jak jsem zmiňovala výše, začátek slova „sweater“ za slovo „sweet“=sladký a záměna se second-hand obchody.

V další otázce jsem se ptala respondentů, zda se zajímají o původ oblečení, které kupují. 40,2% se o to zajímají, kdežto 59.8% lidí ne.

Další otázka se zajímala o to, kde respondenti nakupují své oblečení, odpovědi „jiné“ zahrnovaly možnost, že nosí oblečení zděděné po rodičích / sourozencích / kamarádech / prarodičích, jedna odpověď byl „Lidl, Tesco“ a další dvě zmiňovaly online secondhand obchod. Na otázku bylo možné označit více odpovědí.