Neetická práce v oděvním průmyslu

Dalšími z problémů práce ve sweatshop-továrně jsou mezery v bezpečnosti na pracovištích. Pracovníkům chybí ochranné pomůcky při práci s ostrými předměty či nebezpečnými chemikáliemi. Naprosto chybí jakékoliv školení o bezpečnosti práce, zabezpečení bezpečnosti práce nebo únikové východy. Na pochybení v bezpečnosti práce upozornila katastrofa v bangladéšské Dháce. 24. dubna roku 2013 bylo pracovníkům továrny na oblečení dojít pracovat do budovy, ve které se předchozího dne udělaly praskliny, které vypadaly, že zásadně ohrožují statiku stavby. Krátce před devátou, kdy bylo v budově celkem přes 3 100 lidí, došlo k pádu osmi podlažní budovy, ve které byly banky, byty, obchody a sweatshop-továrny na výrobu oblečení. Tato katastrofa si vyžádala 1 129 obětí a přes 2 500 zraněných [19].

O mzdách jsem se zmiňovala již výše, v části „Definice pojmu „sweatshop“, jejich lokalizace“. Tady ale chci uvést konkrétní čísla, data, která jsou dostupná, bohužel nejsou zcela aktuální (ne z posledních 3 let), protože lokální zaměstnavatelé tyto údaje zřídka zveřejňují. V Bangladéši průměrná hodinová mzda je kolem 3,5 Kč, ve Vietnamu 7,5 Kč, v Číně 11,3 Kč a na Haiti 12,6 Kč [20]. Obecně platí, že k dělníkům ve sweatshopu se dostane kolem jednoho procenta koncové ceny, za kterou obchodní řetězec položku prodá.

3.2.1 Organizace bojující za zlepšení situace

Existuje několik celosvětových organizací, které se zaměřují na jednotlivé odvětví, problémy či části řetězce zmíněného v části „Řetězec od výrobce ke spotřebiteli“. První z nich, kterou musí zmínit je Fairtrade. Tahle organizace se zabývá celkově udržitelností procesů, stojících na počátku mnoha typů výrob – od pěstění kávy či kakaa po pěstění bavlny. Tahle společnost certifikuje také tyto produkty. Takovéto označení znamená, že lze vystopovat původ a okolnosti pěstění surovin. V oblasti, které se teď věnuji, jsou to „odnože“ organizace Fairtrade zvané „Fairtrade Cotton Standard“, která se věnuje ochraně pěstitelů bavlny a „Textile standard“, jež podniká kroky ke zvýšení mezd dělníků oděvních továren směrem k alespoň životnímu minimu. Další z organizací je Better Cotton Initiative (Iniciativa za lepší bavlnu). Tahle organizace se snaží kultivovat bavlnu tak, aby mělo její pěstování co nejmenší dopad na životní prostředí, snížit náklady pěstitelů a zlepšit příjmy pěstitelů. Společnosti, které spolupracují s touto organizací, které operují na našem trhu, jsou: Adidas, ASOS, Esprit, H&M, Inditex (Zara,…), Levi’s, Nike, Puma nebo Tommy Hilfiger. The Accord on Fire and Building Safety in Bangladesh je dohoda mezi oděvními firmami a odbory (jejichž stav a oblíbenost mezi provozovateli lokálních výroben jsem však zmiňovala v části Strategie zaměstnavatelů), která se snaží dopracovat ke zlepšení bezpečnostních podmínek a pracovního prostředí. „The Accord“ podepsaly Adidas, Esprit, Fruit of the Loom, H&M, Abercrombie&Fitch. Alliance for Bangladesh Worker Safety má stejné cíle jako „The Accord“, vznikla v reakci na katastrofu z roku 2013 v Dháce, kterou jsem zmiňovala výše. Tuhle organizaci podporují firmy: Fruit of the Loom či Gap.