16) Filosofie a náboženství

- filozofuje nad mnoha otázkami (Co dělal bůh před stvořením?)

- ptá se, co je vlastně na čase skutečné – jenom přítomnost, bezprostřední teď

- minulost existuje jen v naší vzpomínce, budoucnost v našem očekávání

- čas je tedy jen ve světě, jen tam, kde je změna

- čas a svět musely vzniknout společně

- čas je jsoucno  nemůžeme uvažovat, co bylo před stvořením světa, když tehdy nebyl čas…

- rozebírá věčnost a čas, dochází k závěru, že věčnost je nekonečně dlouhý čas, zároveň je to něco jiného

- my podléháme času, pro nás je věčnost nedosažitelná

AUGUSTINOVO UČENÍ O HŘÍCHU A MILOSTI

- důležité je učení o hříchu u milosti

- tvrdí, že prvotní hřích zcela rozložil lidskou přirozenost  v nás nezbylo ani trochu dobra

- sami nejsme schopni vykonat cokoli dobrého

- ke spáse člověka dochází jedině díky Boží milosti

- sám člověk si ji nemůže nijak zasloužit

- pokud tedy člověk nemá sebemenší zásluhu na své spáse (Proč Bůh nespasí všechny???)

- Augustin odpovídá naukou o predestinaci (předurčení)

- někteří lidé byli Bohem předurčeni ke spáse

- jiní byli předurčeni k věčnému zatracení

- první tvoří tzv. obec Boží

- druzí jsou zařazení do obce pozemské

- je zřejmé, že takové pojetí spásy popírá lidskou svobodu a může vést k mravní lhostejnosti

→ „Ať budu dělat cokoli, svému předurčení stejně neuniknu.“

- jeho myšlenky o hříchu a milosti se staly ideovým základem protestantismu

NOOLEGICKÝ ARGUMENT

• = potvrzení existence boha

• někdy nazýváno jako důkaz boha, to je ale špatně

• přes víru (tomu, že uvěřil) se dostal k jakési pravdě

• nejsilnější je to, že každý máme jinou představu boha

• 2 druhy důkazů boží existence:

1. Aposteriorní (pocházející ze zkušenosti)

- poznání o světě získáme zkušenostmi, rozum je tam pouze částečně

- my z něj vycházíme

- určité smyslové vnímání

• Tomáš Akvinský

• John Locke

• Aristoteles – vše zařídila příroda (hlava – myšlení, nohy – chůze)

1. Apriorní (před zkušeností rozum)

- dáno nám před zkušeností

- vše, co tvrdí, že než se narodíme a začneme poznávat

- máme určité pravdy

- nedospěli jsme k nim sami

• Anselm z Canterbury

O obci Boží

- Obec Boží X Obec pozemská (mravní X nemravní)  bojují mezi sebou

- jeho nejrozsáhlejší spis

- hlavním tématem je filozofie dějin

- Augustin vnímá čas jako osu (lineární pojetí času)

• vychází z Bible

• nic se nevrací, každá doba je neopakovatelná

• dějiny nejsou věčné, mají začátek a musí i skončit

• času není nekonečné množství (koncem je apokalypsa)

- probíhá konflikt 2 obcí

1. obec pozemská

- žijí zde ti, co jsou přeurčení k zatracení

- věčný trest

- vládne v ní sobecká láska a pohrdání bohem

1. obec Boží

- ti kdo jsou předurčení ke spáse

- obce jsou neviditelné, nikdo nemůže vědět, kam patří  musí se v životě snažit