16) Filosofie a náboženství

- na základě těchto úvah vznikly 2 směry:

• REALISMUS

- přiznávají univerzáliím existenci

- realisté si myslí, že existuje obecný člověk i reálně

- existují reálně i samostatně, nezávisle na našem uvažování

- většinový proud

- například Platónova říše ideií (existují jen „obecniny“

- Anselm z Canterburry

• NOMINALISMUS

- nomina = jméno

- my se můžeme považovat za nominalisty

- my si nemyslíme, že existuje obecnina člověka, nevěříme na ideje

- univerzálie nemají reálnou existenci, jsou to jen slova, jména útvary

- existují pouze v lidské mysli, neodpovídá jim žádné jsoucno

- Jan Roscellinus

- smírné řešení přinesli umírnění realisté  Pierre Abélard

Anselm Z Canterbury (1033 – 1109)

- realista!

- autor díla Proslogion

- nachází pojem Boha - věří, že Bůh realně někde existuje

- věří v ideje, že vše existuje mimo nás, stačí mu, že nalezl pojem Boha

- Platónovy ideje

Proslogion

- podřizuje myšlení víře („Věřím, abych rozuměl, poznal.“)

- rozum používá k důkazu Boží existence

- podává ontologický důkaz Boží existence

- nad Boha nelze myslet

- nemůžeme myslet žádné vyšší jsoucno, než je Bůh (ten proto musí existovat jen jako pojem, ne realně)

- aplikuje důkaz sporem  na chvíli si představí protivníka, který popírá existenci boha

- často v rozporu z pohádkovými bytostmi (jenže to je naše fantazie a jakési empirické poznání)

Jan Roscellinus (1050 – 1120)

- nominalista!

- podle něj je skutečnost složena z jednotlivin

- obecné pojmy jsou člověkem vymyšlená jména, označení

- jimi shrnujeme podobné jednotliviny podle podobných znaků

- neexistuje bělost jako obecnina, existují jen konkrétní bílé předměty

- jeho učení bylo odsouzeno církví, protože aplikoval nominalismus na Boží Trojici (Bůh = Otec, Syn a Duch Svatý)

- podle něj je Bůh pouze pojmové shrnutí tří osob provedené v lidské mysli, a proto nemá reálnou existenci

SMÍRNÉ ŘEŠENÍ

- kompromis mezi těmito dvěma směry

- přiznává univerzáliím reálnou existenci, ale říká, že existují pouze v jednotlivých věcech

- nejsou samostatné nebo nezávislé

- hlavním představitelem je Pierre Abélard

Peter Abelard (1079 – 1142)

- francouzský církevní učitel a filozof

- zbytek života strávil v klášteře, kam vstoupila i Heloisa (pohřbeni pospolu  dílo Rousseau => Nová Heloisa)

- ve svých myšlenkách byl ovlivněn realisty i nominalisty

- blíží se spíše nominalismu

- obecné je ve věcech (nikoli mimo ně) => lidé se jmenují lidé nejen na základě určitých společných znaků

- podle něj existuje i to „obecné“, ale ne v říši idejí, existuje to v nás

Tomáš Akvinský (1225 – 1274)

- nejdůležitější v celé scholastice

- vzorem byl Aurelius Augistinus

- pocházel ze šlechtického rodu život měl předem určen rodiči  měl se stát představeným